Básničky 12421 - 12430 / 15803
V hlasu měl vždy smích
a v očích hejno sluk,
ten usměvavý „kluk”
zpěvák Petr Muk.
Jeho Stín katedrál
zní dodnes andělům,
škoda, že čas vzal
ten talent našim dnům.
Však já si pouštím dál,
ten Tvůj Stín katedrál.
Pro mě jsi byl Král,
co radost nám všem dal.
a v očích hejno sluk,
ten usměvavý „kluk”
zpěvák Petr Muk.
Jeho Stín katedrál
zní dodnes andělům,
škoda, že čas vzal
ten talent našim dnům.
Však já si pouštím dál,
ten Tvůj Stín katedrál.
Pro mě jsi byl Král,
co radost nám všem dal.
Lidé a vztahy
» Různé
Přidáno: 30. 9. 2012 - 17:26
Posláno: 40x
Známka: 1,92 od 53 lidí
Autor: © Actimelka
OHODNOCENO
V dáli vidím svíčku hořící,
po ní stéká vosk,
tam klečí dívka plačící,
pláče pro lidskou zlost.
Kdyby ta dívka přestala plakat,
kdyby to nechala být,
mohli by spolu dobře se mít.
V tom šeru vše snadné se zdá,
večerní obloha nerada hvězdičku dá...
po ní stéká vosk,
tam klečí dívka plačící,
pláče pro lidskou zlost.
Kdyby ta dívka přestala plakat,
kdyby to nechala být,
mohli by spolu dobře se mít.
V tom šeru vše snadné se zdá,
večerní obloha nerada hvězdičku dá...
Umělec soumrak uchopil paletu
a s barvami si začal hrát...
Na mráčky tančící v nebeském baletu,
svůj obraz večerní započal malovat...
Ze žluté vytvořil souvislý pás,
pak rudou barvu na nebe přidal...
Vítr ji rozfoukal, upravil jas,
vytvořil mohutný plamenů příval...
Své dílo prohlédnul, v zrcadle rybníka,
od jihu na sever, úplně celé...
Dotmavil stíny, čas rychle utíká,
a je to hotové, bez chyby, skvělé...
---------------------------------------------
Pak ale chybu udělal nešika,
plechovka plná barvy se vylila...
Všude se roztéká, obraz už zaniká,
zemi i nebe už načerno zbarvila...
Naštěstí trocha žluté a zlaté
v paletě malíři zbyla...
Oválný měsíc, hvězdy cípaté
na temném plátně nám vykouzlila...
---------------------------------------------
Tak nesmutni už po té kráse,
vždyť smutku je víc než dost...
Zítra namaluje zase,
večerní obraz pro radost...
a s barvami si začal hrát...
Na mráčky tančící v nebeském baletu,
svůj obraz večerní započal malovat...
Ze žluté vytvořil souvislý pás,
pak rudou barvu na nebe přidal...
Vítr ji rozfoukal, upravil jas,
vytvořil mohutný plamenů příval...
Své dílo prohlédnul, v zrcadle rybníka,
od jihu na sever, úplně celé...
Dotmavil stíny, čas rychle utíká,
a je to hotové, bez chyby, skvělé...
---------------------------------------------
Pak ale chybu udělal nešika,
plechovka plná barvy se vylila...
Všude se roztéká, obraz už zaniká,
zemi i nebe už načerno zbarvila...
Naštěstí trocha žluté a zlaté
v paletě malíři zbyla...
Oválný měsíc, hvězdy cípaté
na temném plátně nám vykouzlila...
---------------------------------------------
Tak nesmutni už po té kráse,
vždyť smutku je víc než dost...
Zítra namaluje zase,
večerní obraz pro radost...
Život a svět
» Různé
Přidáno: 30. 9. 2012 - 11:18
Posláno: 53x
Známka: 2,20 od 55 lidí
Přidal: Jahodový básník
Autor: © Fanda Tylšar
OHODNOCENO
Proč zrovna on?
Protože ho Miluju.
Protože jsem s ním šťastná.
Protože je tu pro mě vždy, když mě něco trápí.
Protože dokáže můj pláč změnit na smích jedním slovem.
Protože mu nevadí, že nejsem žádná „Kráska” s modelkovskou postavou a bůhví co ještě.
Protože je takovej, jakej je, a nehodlá se měnit.
Protože vím, že se na něj můžu spolehnout.
Protože mu můžu důvěřovat.
Protože každou „hloupost”, co udělám, bere s nadhledem a nakonec se nad tím stejně jen zasměje.
Protože každý den s ním je něčím zvláštní.
Protože zbožňuju jeho Pohled, když se zlobí.
Protože jeho smích je tak upřímný.
A nakonec hlavně proto, že mě Miluje takovou, jaká jsem...
Protože ho Miluju.
Protože jsem s ním šťastná.
Protože je tu pro mě vždy, když mě něco trápí.
Protože dokáže můj pláč změnit na smích jedním slovem.
Protože mu nevadí, že nejsem žádná „Kráska” s modelkovskou postavou a bůhví co ještě.
Protože je takovej, jakej je, a nehodlá se měnit.
Protože vím, že se na něj můžu spolehnout.
Protože mu můžu důvěřovat.
Protože každou „hloupost”, co udělám, bere s nadhledem a nakonec se nad tím stejně jen zasměje.
Protože každý den s ním je něčím zvláštní.
Protože zbožňuju jeho Pohled, když se zlobí.
Protože jeho smích je tak upřímný.
A nakonec hlavně proto, že mě Miluje takovou, jaká jsem...
Jako jiskra planoucí,
se vznáší po mracích,
jako člověk tonoucí,
je těžký a v rozpacích.
Její vlasy se kroutí
jako hadí mláďata,
ve vodě se brodí
jako mladá housata.
Až k nám jednou přijdeš,
já ti něco ukážu,
rozvážu ti šátek,
pak tě políbím.
Ona je krásná,
jako hvězda jasná
v šedomodré obloze,
zatracená cesta,
ty máš puchýř na noze
a jemně našlapuješ dál.
Můj anděl byl v záloze,
a v srdci vzplanul žal.
se vznáší po mracích,
jako člověk tonoucí,
je těžký a v rozpacích.
Její vlasy se kroutí
jako hadí mláďata,
ve vodě se brodí
jako mladá housata.
Až k nám jednou přijdeš,
já ti něco ukážu,
rozvážu ti šátek,
pak tě políbím.
Ona je krásná,
jako hvězda jasná
v šedomodré obloze,
zatracená cesta,
ty máš puchýř na noze
a jemně našlapuješ dál.
Můj anděl byl v záloze,
a v srdci vzplanul žal.
Tak jsem našel víru svoji
Tu, která na vše odpovídá
Mé tělo se jí stále bojí
Že prý mě zaživa požírá
Teď sedím u našeho oltáře
Se mnou pět špinavých ožralů
Ze zářivek vychází svatá záře
Zde, v kapli plného grálu
Kazatel mi půllitr podává
A v něm zlaté rozhřešení
K tomu na sebe přidává
Půldecák potěšení
Jestli podal pátý či desátý
To je jedno, snad není poslední
Sedím tu stále, a teď se mnou ty
Snad až do skonání dní
Do baru jsem jednou zašel
Chtěl honem nalít
A tak jsem svoji víru našel
Když jsem začal pít.
Tu, která na vše odpovídá
Mé tělo se jí stále bojí
Že prý mě zaživa požírá
Teď sedím u našeho oltáře
Se mnou pět špinavých ožralů
Ze zářivek vychází svatá záře
Zde, v kapli plného grálu
Kazatel mi půllitr podává
A v něm zlaté rozhřešení
K tomu na sebe přidává
Půldecák potěšení
Jestli podal pátý či desátý
To je jedno, snad není poslední
Sedím tu stále, a teď se mnou ty
Snad až do skonání dní
Do baru jsem jednou zašel
Chtěl honem nalít
A tak jsem svoji víru našel
Když jsem začal pít.
Alkohol a další neřesti
» Různé
Přidáno: 29. 9. 2012 - 22:06
Posláno: 66x
Známka: 2,33 od 60 lidí
Autor: © Šimon Špaček
OHODNOCENO
Na návštěvě Chrastavy,
„stříleli si” z Vendy.
Že by rána do hlavy?
Či účinek brandy?
Že selhala ochranka?
Útočník byl chorý?
Prostě žádná selanka,
spíš „westernová” story.
Václav ale na svůj svátek,
útok zvládl s přehledem.
Byl z toho jen velký zmatek,
jak my Češi dovedem.
„stříleli si” z Vendy.
Že by rána do hlavy?
Či účinek brandy?
Že selhala ochranka?
Útočník byl chorý?
Prostě žádná selanka,
spíš „westernová” story.
Václav ale na svůj svátek,
útok zvládl s přehledem.
Byl z toho jen velký zmatek,
jak my Češi dovedem.
Bývala kdysi tak žensky krásná,
s něžností Rozvíjejícího se poupátka.
Tenkrát - tak křehce naivní, ale šťastná,
bez zkušeností „uměleckého pozlátka”.
Ta „zlatá klec” jí zjevně škodí,
za zády bulvár - je plná bolu,
vždy se jak pták „Fénix” z popela zrodí,
aby pak zase padala dolů.
Tak já přeji té Ivetě,
ať uchopí Nebe plné červánků.
Ať je zas ráda na světě
a probudí se jak princezna ze spánku.
s něžností Rozvíjejícího se poupátka.
Tenkrát - tak křehce naivní, ale šťastná,
bez zkušeností „uměleckého pozlátka”.
Ta „zlatá klec” jí zjevně škodí,
za zády bulvár - je plná bolu,
vždy se jak pták „Fénix” z popela zrodí,
aby pak zase padala dolů.
Tak já přeji té Ivetě,
ať uchopí Nebe plné červánků.
Ať je zas ráda na světě
a probudí se jak princezna ze spánku.
Lidé a vztahy
» Různé
Přidáno: 29. 9. 2012 - 7:15
Posláno: 45x
Známka: 2,41 od 54 lidí
Autor: © Actimelka
OHODNOCENO
Zprvu přijmi srdce mé,
které jest tu pro tebe,
jsi tam anebo tady,
mne však uklidňují telepatické vnady...
Které se táhnou vánkem plynulým,
čistou cestou jako kouřový dým...
Mezi tím pár kapek spadne na bílý polštář,
že ani růže neuvadne, to sama znáš...
Vždyť víš, že je to pouhý dětský pláč...
které jest tu pro tebe,
jsi tam anebo tady,
mne však uklidňují telepatické vnady...
Které se táhnou vánkem plynulým,
čistou cestou jako kouřový dým...
Mezi tím pár kapek spadne na bílý polštář,
že ani růže neuvadne, to sama znáš...
Vždyť víš, že je to pouhý dětský pláč...
Jak se to může stát,
že člověk, který má tak rád,
vždy skončí v pláči.
Vždyť láska tak něžná je,
tak proč mě zraňuje,
slzy v dešti tančí...
že člověk, který má tak rád,
vždy skončí v pláči.
Vždyť láska tak něžná je,
tak proč mě zraňuje,
slzy v dešti tančí...
Básničky 12421 - 12430 / 15803
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy