Lístek v kaluži

Jak loďka pestrých snů,
se v dešti vznáší kaluží.
Ten letmý dotyk dnů,
co city s láskou utuží.

Jak pestrá vážka v dešti pluje,
ve větru tančí, až srdce zaplesá.
Vítr ze strání tu loďku postrkuje,
stín nabízí jí uplakaná nebesa.

Ty kapky deště, na tom listí
jsou jak perličky něžných víl.
Okolní krůpěje tu loďku jistí,
ten obraz podzimních, tichých chvil.