Básničky 1671 - 1680 / 2157
Zas dívám se zasněně v dáli,
mé myšlenky jsou ve Tvém zajetí.
V čase vánočním Tvá smrt více pálí,
večer sním o Tvém něžném objetí.
Sváteční stůl prázdnotou na mě čiší,
zas vzpomínám na své nejbližší.
Pozvedám k přípitku na Štědrý den číši,
očima bloumám po vánočním zátiší.
Večer pak pomalu pozhasínám,
sfouknu svíčku a chystám se spát.
Ve snu se zas do Tvých očí dívám,
Ty šeptáš mi něžně, jak máš mě rád.
Políbím Tě na pobledlé líce,
přitisknu k sobě ve vřelém objetí.
Jak roztančená zářivá létavice
- jsi v mých myšlenkách stále v zajetí.
Smrt sice krutě lásku zkosí,
však vzpomínka v srdci neuhasne.
Ten plamínek smočí slza jak kapka rosy,
však v této kapce se uchová všechno krásné.
mé myšlenky jsou ve Tvém zajetí.
V čase vánočním Tvá smrt více pálí,
večer sním o Tvém něžném objetí.
Sváteční stůl prázdnotou na mě čiší,
zas vzpomínám na své nejbližší.
Pozvedám k přípitku na Štědrý den číši,
očima bloumám po vánočním zátiší.
Večer pak pomalu pozhasínám,
sfouknu svíčku a chystám se spát.
Ve snu se zas do Tvých očí dívám,
Ty šeptáš mi něžně, jak máš mě rád.
Políbím Tě na pobledlé líce,
přitisknu k sobě ve vřelém objetí.
Jak roztančená zářivá létavice
- jsi v mých myšlenkách stále v zajetí.
Smrt sice krutě lásku zkosí,
však vzpomínka v srdci neuhasne.
Ten plamínek smočí slza jak kapka rosy,
však v této kapce se uchová všechno krásné.
Už nejsi mou jedinou princeznou,
jiný už svírá jemnou ruku tvou.
Hrou zpočátku snad nevinnou,
jsi opustila lásku mou.
Jiný vroucně o tebe stále stál,
v tvé blízkosti, o city bojoval,
tvůj cit ke mně nakonec neobstál,
za zády mi tvé srdce kradl dál.
Nevím, zda tolik vtipu stále měl,
co jsem já lépe dělat neuměl?
Zdálo se ti, že víc než já tě chtěl,
a já jen bolestí jsem oněměl.
Stalo se mi to pod rukama,
jenže nechala ses zlákat sama,
snad pocit ti dal - velká dáma,
já vidím ale, že je to fáma.
Ano, jsi teď zamilována,
ale nevidíš vůbec realitu rána,
do nerovného vztahu nahnána,
bude to pro tvé srdce rána.
Já už nemohu nic udělat,
neměla jsi všem kolem lhát,
až ten vztah začne vychládat,
tak budeš v koutku tiše lkát.
Tvá pýcha, že jsi umělkyně,
mi připomíná filmy v kině.
Když odejdeš ze slávy síně,
žal topit budeš v rudém víně.
Kdybys přátelům svým věřila,
i potom cos mě zradila,
čistého vína by sis nalila,
a nohama na zem vrátila.
jiný už svírá jemnou ruku tvou.
Hrou zpočátku snad nevinnou,
jsi opustila lásku mou.
Jiný vroucně o tebe stále stál,
v tvé blízkosti, o city bojoval,
tvůj cit ke mně nakonec neobstál,
za zády mi tvé srdce kradl dál.
Nevím, zda tolik vtipu stále měl,
co jsem já lépe dělat neuměl?
Zdálo se ti, že víc než já tě chtěl,
a já jen bolestí jsem oněměl.
Stalo se mi to pod rukama,
jenže nechala ses zlákat sama,
snad pocit ti dal - velká dáma,
já vidím ale, že je to fáma.
Ano, jsi teď zamilována,
ale nevidíš vůbec realitu rána,
do nerovného vztahu nahnána,
bude to pro tvé srdce rána.
Já už nemohu nic udělat,
neměla jsi všem kolem lhát,
až ten vztah začne vychládat,
tak budeš v koutku tiše lkát.
Tvá pýcha, že jsi umělkyně,
mi připomíná filmy v kině.
Když odejdeš ze slávy síně,
žal topit budeš v rudém víně.
Kdybys přátelům svým věřila,
i potom cos mě zradila,
čistého vína by sis nalila,
a nohama na zem vrátila.
Odešlas po jedenácté,
odešla jsi bez omluvy,
v depu srdce sklady prázdné,
věrných citů zbyly dluhy.
Kapka v oku nehledá se,
divadelní tragédie,
z různých stran hlas ozývá se,
jak to s tebou krásně hraje.
Věrná, hodná naivita,
láska, která příliš věří,
odkládaná intimita,
zaklapnutí prázdných dveří.
Vykradené účty citů,
prázdné bezpečnostní schránky,
teď můžeš psát do sešitů,
inkoustové veršovánky.
odešla jsi bez omluvy,
v depu srdce sklady prázdné,
věrných citů zbyly dluhy.
Kapka v oku nehledá se,
divadelní tragédie,
z různých stran hlas ozývá se,
jak to s tebou krásně hraje.
Věrná, hodná naivita,
láska, která příliš věří,
odkládaná intimita,
zaklapnutí prázdných dveří.
Vykradené účty citů,
prázdné bezpečnostní schránky,
teď můžeš psát do sešitů,
inkoustové veršovánky.
BOLÍ. Strašně to BOLÍ.
SKOLIL. Tvůj skon mě SKOLIL.
SLZY. Tvář smáčí mi SLZY.
MRZÍ. Tvá smrt mě tak MRZÍ.
BRZY. Sejdem se BRZY?
SLZY. Zas tečou mi SLZY.
DOUFÁM. V co stále DOUFÁM?
ZOUFÁM. Proč, Lásko, si ZOUFÁM.
MILÝ. Vrať se mi, MILÝ.
Na CHVÍLI, jen malou CHVÍLI.
SEJDEM. Snad někdy se SEJDEM?
VEJDEM. Kdy do Ráje VEJDEM?
USÍNÁM. Zas sama USÍNÁM.
VZPOMÍNÁM. Na Tebe VZPOMÍNÁM.
SLZY. Zase ty SLZY...
BRZY. Proč skonal jsi BRZY?
SKOLIL. Tvůj skon mě SKOLIL.
SLZY. Tvář smáčí mi SLZY.
MRZÍ. Tvá smrt mě tak MRZÍ.
BRZY. Sejdem se BRZY?
SLZY. Zas tečou mi SLZY.
DOUFÁM. V co stále DOUFÁM?
ZOUFÁM. Proč, Lásko, si ZOUFÁM.
MILÝ. Vrať se mi, MILÝ.
Na CHVÍLI, jen malou CHVÍLI.
SEJDEM. Snad někdy se SEJDEM?
VEJDEM. Kdy do Ráje VEJDEM?
USÍNÁM. Zas sama USÍNÁM.
VZPOMÍNÁM. Na Tebe VZPOMÍNÁM.
SLZY. Zase ty SLZY...
BRZY. Proč skonal jsi BRZY?
Blíží se ponurý LISTOPAD,
mé srdce smutek ovládá
- vzpomínka - kdy můj kamarád
uvadl jak kvetoucí zahrada.
Tenkrát však nikam nedojel,
to auto vzalo mu jeho mládí.
Na kluka, co zlaté srdce měl,
vzpomínají ti, co měli ho rádi.
mé srdce smutek ovládá
- vzpomínka - kdy můj kamarád
uvadl jak kvetoucí zahrada.
Tenkrát však nikam nedojel,
to auto vzalo mu jeho mládí.
Na kluka, co zlaté srdce měl,
vzpomínají ti, co měli ho rádi.
Má Lásko, PROČ se mi nedaří zapomenout?
PROČ Smrt mě nutí prosit na kolenou?
PROČ bych Ti chtěla říct tolik věcí?
PROČ jsem Tě ztratila? Tak řekni přeci!
Lásko - PROČ odloučení tolik bolí?
PROČ se Tě nemohu zeptat na cokoli?
PROČ jsi tam daleko, na druhém břehu?
PROČ nikdy už nepoznám Tvoji něhu?
PROČ každá Smrt tak v srdci pálí?
PROČ trpím jak chrt a hledám Tě v dáli?
PROČ se mi každičkou noc ve snech vracíš?
PROČ, kdo měl rád tak moc - svou lásku ztrácí?
Jen jedno, já TEĎ
bezpečně vím.
Tvá smrt pálí jak JED...
Má Lásko, PROČ to nezměním?
PROČ Smrt mě nutí prosit na kolenou?
PROČ bych Ti chtěla říct tolik věcí?
PROČ jsem Tě ztratila? Tak řekni přeci!
Lásko - PROČ odloučení tolik bolí?
PROČ se Tě nemohu zeptat na cokoli?
PROČ jsi tam daleko, na druhém břehu?
PROČ nikdy už nepoznám Tvoji něhu?
PROČ každá Smrt tak v srdci pálí?
PROČ trpím jak chrt a hledám Tě v dáli?
PROČ se mi každičkou noc ve snech vracíš?
PROČ, kdo měl rád tak moc - svou lásku ztrácí?
Jen jedno, já TEĎ
bezpečně vím.
Tvá smrt pálí jak JED...
Má Lásko, PROČ to nezměním?
Chodník v ranním šeru
Je společníkem při chůzi
V hlavě mám několik vzpomínek
Plánů
V uších tu nejkrásnější melodii
Mé samotné kroky slyší
Šustění spadlého listí
Žluté, hnědé, pošlapané
Proč jen jeden pár
Proč ve spadlém listí
nešustí
i tvé kroky
Jen mé, celé roky
Pouliční lampa osvítí
Krásu spadanou na chodníku
Bez polibku
Bez pohlazení
Pocity až k zbláznění
Lásko,
kde šustí,
Tvé listí?
Je společníkem při chůzi
V hlavě mám několik vzpomínek
Plánů
V uších tu nejkrásnější melodii
Mé samotné kroky slyší
Šustění spadlého listí
Žluté, hnědé, pošlapané
Proč jen jeden pár
Proč ve spadlém listí
nešustí
i tvé kroky
Jen mé, celé roky
Pouliční lampa osvítí
Krásu spadanou na chodníku
Bez polibku
Bez pohlazení
Pocity až k zbláznění
Lásko,
kde šustí,
Tvé listí?
Jednoho dne se otočíš a zjistíš,
že jsem odešel.
Zítra by mělo pršet,
ale já bych chtěl následovat slunce,
jednoho dne pochopíš,
že jsem byl jedinečný,
ale i kdyby zítra vážně pršelo,
budu následovat slunce.
A teď přišel čas,
také má láska,
ale já musím jít.
Myslel jsem, že přátele ztratím,
na samém konci,
ale ty víš.
Zítra by mělo pršet,
a já chci následovat slunce,
ano, zítra bude pršet
a já následovat slunce.
že jsem odešel.
Zítra by mělo pršet,
ale já bych chtěl následovat slunce,
jednoho dne pochopíš,
že jsem byl jedinečný,
ale i kdyby zítra vážně pršelo,
budu následovat slunce.
A teď přišel čas,
také má láska,
ale já musím jít.
Myslel jsem, že přátele ztratím,
na samém konci,
ale ty víš.
Zítra by mělo pršet,
a já chci následovat slunce,
ano, zítra bude pršet
a já následovat slunce.
Našla jsem si novou lásku,
ty si asi kladeš otázku,
kdo to je?
Můžeš třikrát hádat,
její chuť je jako tvůj polibek,
věřit mu můžu,
ne jako tobě,
který mě podvedl s tou krávou,
já procházela se trávou,
přemýšlela o tom,
ty jsi řekl,
já povím ti to potom,
nebaví mě čekat,
proto odcházím,
děkuju ti za společnost,
ale tahle rána zůstane v mém srdci,
na vždycky.
ty si asi kladeš otázku,
kdo to je?
Můžeš třikrát hádat,
její chuť je jako tvůj polibek,
věřit mu můžu,
ne jako tobě,
který mě podvedl s tou krávou,
já procházela se trávou,
přemýšlela o tom,
ty jsi řekl,
já povím ti to potom,
nebaví mě čekat,
proto odcházím,
děkuju ti za společnost,
ale tahle rána zůstane v mém srdci,
na vždycky.
Básničky 1671 - 1680 / 2157
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy