Zas dívám se zasněně v dáli,
mé myšlenky jsou ve Tvém zajetí.
V čase vánočním Tvá smrt více pálí,
večer sním o Tvém něžném objetí.

Sváteční stůl prázdnotou na mě čiší,
zas vzpomínám na své nejbližší.
Pozvedám k přípitku na Štědrý den číši,
očima bloumám po vánočním zátiší.

Večer pak pomalu pozhasínám,
sfouknu svíčku a chystám se spát.
Ve snu se zas do Tvých očí dívám,
Ty šeptáš mi něžně, jak máš mě rád.

Políbím Tě na pobledlé líce,
přitisknu k sobě ve vřelém objetí.
Jak roztančená zářivá létavice
- jsi v mých myšlenkách stále v zajetí.

Smrt sice krutě lásku zkosí,
však vzpomínka v srdci neuhasne.
Ten plamínek smočí slza jak kapka rosy,
však v této kapce se uchová všechno krásné.