Zamilované básničky

Ani nevím, jak říci Ti mám
že co je v mém srdci
ráda Ti dám.
Myslím na Tebe
každý den
a děkuji za tento sen.
Není to jenom plané snění
já doufám, že se to jednou změní.
Děkuji za Tebe vesmíru
jsi člověk pro mě šitý na míru.
Často se dívám na Tvé fotografie
a přepadá mě z toho nostalgie.
Toužím po Tvém doteku
moc Ti to sluší v obleku.
A proto touto básní neohebnou
chci Ti říct, že budu Tvou princeznou.

Jsi hebká jako poupě
rosou smáčené,
růže mezi plevelem
průměrnosti obklopené.

Světlé vlasy proud větru hladí,
tajemné oči do noci svítí,
v mém snu žhavost slzy chladí,
když mé rty tvůj polibek cítí.

Jsi mi tak blízká,
a přece tě neznám -
na chvíli s tebou prožitou však nezapomínám.

Každý den čekám,
až se střetnou naše pohledy
a vesmírem něhy budem plout
jak hvězdy na nebi.

Život opojně zavání touhou,
když jsi vedle mne
a srdce mé - buší den ode dne
stále víc jen pro tebe.

Život bez tebe je jako láska bez citu,
jako oheň bez dýmu
a já ve svém nitru nesu vinu,
že neumím ti to do očí říct.

Jen jednou jsem tě spatřil
a viděl tvou hebkost samu,
jen jednou - paks odešla
a já cítil se jak rytíř,
jenž navždy ztrácí svou bílou dámu.

Teď jak bludný rytíř ve dnech lůně,
klaním se a chci se ptát,
neboť při pohledu do tvých očí má duše stůně,
když přemýšlím,
zda dokázala bys mne -
jak já tebe milovat.

Až láska se tvou součástí stane,
nejkrásnější období ti nastane.

Život má grády,
když je tady,
ona je mou
vyvolenou.

Popisovat lásku si netroufám,
že poznám ji, ani nedoufám,
ale hrozně moc bych si to přála,
aby mě v mém srdci hřála.

Lásku moc nevnímám,
spíš před ní uhýbám,
zatím pro mě cenu nemá,
nejsem ještě připravená.

Když láska se skutečnou stane,
nejkrásnější období nastane.

Láska je ten
nejkrásnější sen,
žiju jí jen
každičký den.

Láska je jak sen,
osladí každý den.

S láskou je tak krásně,
cítím se úžasně,
nikdy bych nevěřila,
že se mi splnila.