Zamilované básničky

Ta dívka moc líbí se mi,
nejkrásnější je na Zemi
a jestli existuje Ráj,
i tam ostatní smůlu maj.

Možná jsi jednou nebo snad jedním z mála,
již dovedou opravdu bytostně mít rád,
a tak sis vystavěl v srdci hrad bezhraničné Lásky.
Pak jako mávnutím proutku jakési dobrotivé víly,
byls někomu do cesty dán nebo dána.
První chvíle krásné byly s osobou blízkou, milovanou,
po líbezném opojení z tvých očí teskné slzy kanou!
Před tím však, jehož jsi miloval, či milovala,
své slzy zaklel či zaklela jsi v teskný smích!

Pořád přemýšlím,
co o ní všechno vím,
moc toho není,
ale to mi nebrání,
abych ji miloval
a s ní si plánoval
šťastnou budoucnost,
ale už dost...

Milování - krásná věc,
však ranit tě může přec,
když do srdce svého
pustíš nesprávného.

Svět u nohou ti leží,
když mu na tobě záleží,
tvému vysněnému
panu úžasnému.

Díky ní teď nejsem sám
a moc si to užívám,
jupí - potkal jsem konečně
tu, s níž chci žít věčně.

Láska je tu pro tebe
a ty pro ni,
než se jeden naděje,
zvony zvoní.

Já vždy sama byla,
o lásce jsem snila
a teď když ji mám,
život si užívám.

Motýly v sobě mám,
lásku už nehledám,
protože jen ona
je ta moje snová.

S láskou neztrácím naději,
mám ho ze všech nejraději,
sice mě zatím pořád odmítá,
ale příležitost se naskýtá,
budeme chvíli blízko sebe,
snad ucítí, že se milujeme.