Verše
reklama
Básničky 1921 - 1928 / 1928
<<__1__187_188_189_190_191_192__ 193
Pár růží na hrobě mu život nevrátí.
Pár růží a jedna zpověď, ten čas nenavrátí.

Kosti okusujou,
krev z dlaní pijou, tresty na kolenou.

Těžkou věc zbavit tíže,
dítě krev z dlaní líže.

Krev v očích, slzy, smích,
v kalichu hřích.

Kalich vína vedle kostí,
dítě s krví na rtech,
pravé je, je hostí.

Pár růží na mýtině mu život nevrátí.
Pár růží a mrtvý nevinně,
ten čas nenavrátí.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 8:08

Délka: 375 znaků

Posláno: 19x

Známka: 2,11 od 18 lidí

Autor: © Lucie Enochova

ID: 47869

OHODNOCENO
Být Afroditou,
hlasem Sirén,
- na pustém moři
silným vírem,
jež sevře Tě
ve svém náručí...

Slyšíš?
Mořská bouře
a v dálce tolik kouře.
Brzy již vybuchne
doutnající sopka...

Na obloze pekelný roj.
- Loď se zmítá,
jak umírající
každou vteřinu vítám.

Přes varovné signály
ještě stále sním,
že budu s tebou
a nebudeš s Ní.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 6:42

Délka: 318 znaků

Posláno: 20x

Známka: 2,43 od 21 lidí

Autor: © Eva Poláčková

ID: 63920

OHODNOCENO
V den Tvé svatby kráčíš v bílém,
usměvavá tvář a oči plné štěstí slz.
Jejich pohled spočine na Tvém milém,
on je ten, kterého sis, snad, vždy přála.
Život není lehký, on provede Tě skrz.
On je ten, kterému jsi srdce dala.

V den Tvé svatby nejsem vedle Tebe já,
však i tak k oltáři vedu dívku krásnou.
Ale proč i zde na rameni kosu má
a proč pod závojem stále skrývá svoji tvář?
S ní mám budoucnost čistou, jasnou.
Obklopuje ji lákavá, zvláštně tajemná zář.

V den Tvé svatby se každý kolem Tebe raduje.
V den Tvé svatby zemře ten, který Tě miluje.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 1:36

Délka: 546 znaků

Posláno: 19x

Známka: 2,07 od 30 lidí

ID: 27521

OHODNOCENO
reklama
reklama
Co je to hoře, co je to žal?
Loučit se s tím, kdo miloval.
Navěky si tu chvíli chraň,
když cítíš v dlani teplou dlaň.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 1:24

Délka: 117 znaků

Posláno: 24x

Známka: 2,38 od 29 lidí

ID: 43309

OHODNOCENO
Ty dny už jsou dávno zpátky,
avšak byly jak z pohádky,
vzpomínky jsou stále jasné,
bylo to tak všechno krásné?

Ten půlrok se změnil k nepoznání,
je to dnes vůbec ještě k mání?
Minulost nejde vrátit,
mohu si smutku chvíle nějak zkrátit?

Krásné chvíle přijdou zpátky zas,
bude v nich ovšem ten vzácný jas?
Ten tvůj pohled mi velmi schází,
kdo to pak ty věci hází?

Při polibku zastaví se čas,
je v tom ovšem velký kaz.
Jen město, ve kterém bydlíš, vím,
300 km, ano, bude to tím.

Tvé jméno slyšet je snad hřích,
marně tě čekám ve dveřích.
Snad nevíš kde bydlím, kde jsem,
nebo se ti nechce do tohoto města, sem?

Ty řeči byly zlé,
řekni mi jen pravdy tvé.
Zapomněl jsi snad?
Ano, byl jsi ten slizký had.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 1:01

Délka: 698 znaků

Posláno: 32x

Známka: 2,43 od 30 lidí

Autor: © Pavlína Mendlová

ID: 4393

OHODNOCENO
Nevěřím na vítězství a prohry,
taky na slzy, co hřejí
a na smích, co bolí.
Nevěřím na pomstu z lásky
ani na realitu, která se stává našimi sny.
Nevěřím tolik v to, co je vidět,
ale věřím víc v to, co vidět není.
Nevěřím na kouzla a čáry,
ale věřím na zázraky a věčnost nadějí.
Nevěřím na smrt čehokoli.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 0:18

Délka: 302 znaků

Posláno: 61x

Známka: 2,49 od 47 lidí

Přidal: Danča

ID: 30954

OHODNOCENO
Růžičko, růže,
člověk se utrápit může,
člověka život tak souží,
že už jen po nebi touží...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 0:16

Délka: 90 znaků

Posláno: 85x

Známka: 2,67 od 46 lidí

ID: 58010

OHODNOCENO
Přátelství je krásná věc. Proč však o něj nestojím...
Jsem snad sobec, co já vím?
Podáváš mi svoji ruku a říkáš - chci být přítel.
Já však otáčím se zády. Zbytečně jsi přišel!

Nemůžu ležet ve tvé posteli, cítit tvůj dech.
To raději spát sama na studených zdech.
Nenaléhej, já nemůžu být jen přítel. To raději tvůj vrah.
Tahle myšlenka mi však nahání strach.
Neříkej mi, že beze mě nemůžeš být,
to já bez tebe nemůžu žít.

Ty trápíš mě, já tebe.
Tak utni to pouto, rozděl nás od sebe.
Vím, nemám právo žádat nic.
Vždycky je někdo, kdo má rád víc.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 12. 9. 2009 - 0:09

Délka: 544 znaků

Posláno: 69x

Známka: 2,65 od 51 lidí

Přidal: Tery

ID: 26618

OHODNOCENO
Básničky 1921 - 1928 / 1928
<<__1__187_188_189_190_191_192__ 193
reklama

Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100

Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody

Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD

obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne

Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné

SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2

( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )

To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info