Básničky 1891 - 1900 / 2130
Byla jsi mou duší!
Byla jsi mým tělem!
Byla jsi mým strážným andělem!
Byla jsi mou touhou!
Byla jsi mým světlem!
Byla jsi mým novým nebem!
Dokázala jsi mě rozesmát!
Dokázala i ranit!
Dokázala jsi mě po celém těle hladit!
Ty jsi byla! Ale už nejsi...
Říkám si: Sny jsou jako pohádka,
tak kde jsi? Kde jsi?!
Pokračování básničky
Byla jsi mým tělem!
Byla jsi mým strážným andělem!
Byla jsi mou touhou!
Byla jsi mým světlem!
Byla jsi mým novým nebem!
Dokázala jsi mě rozesmát!
Dokázala i ranit!
Dokázala jsi mě po celém těle hladit!
Ty jsi byla! Ale už nejsi...
Říkám si: Sny jsou jako pohádka,
tak kde jsi? Kde jsi?!
Pokračování básničky
Hýčkal jsi moje rozlámané srdce,
i když bylo ukryté v mé dlani.
Teď ti je dávám, volné na své ruce,
však ty ho nechceš, nevím proč ani.
S hlavou v peřinách, s očima pro pláč,
jak mohls odmítnout dar všech darů!
Jsi tím, kdo si jen hraje, pouhý hráč,
pozornost věnovals pouze barům!
Já byla jak pouhá láhev vína,
z které si upíjel podle chuti!
Teď přestala klapat kola mlýna,
jsem jak kámen na hromadě suti.
i když bylo ukryté v mé dlani.
Teď ti je dávám, volné na své ruce,
však ty ho nechceš, nevím proč ani.
S hlavou v peřinách, s očima pro pláč,
jak mohls odmítnout dar všech darů!
Jsi tím, kdo si jen hraje, pouhý hráč,
pozornost věnovals pouze barům!
Já byla jak pouhá láhev vína,
z které si upíjel podle chuti!
Teď přestala klapat kola mlýna,
jsem jak kámen na hromadě suti.
V samotě dívka sedí,
do prázdna tiše hledí.
Sedí sama a tiše,
ruka jí po papíře píše.
Psaním se zbavuje smutku,
poté jí je lépe vskutku.
Co chvíli jí slza z očí ukápne,
bojí se, že to nezvládne.
Na srdci ji bolest tíží,
bojí se, že ji to sníží.
Těžká jako kameny,
bude s pocity pod koleny.
City zchladnou jako led na pólu,
nikdy si už nic nepřipustí k tělu.
Úsměv se jí nevrátí,
jas z očí se vytratí.
Z rtíků úzké čárky se stanou,
z očí jen slzy pokanou.
Ty slzy velké jako hrách,
ty rty šedé jako prach.
Ty oči jako vyhasínající plamínky,
ta duše umírající dívenky.
do prázdna tiše hledí.
Sedí sama a tiše,
ruka jí po papíře píše.
Psaním se zbavuje smutku,
poté jí je lépe vskutku.
Co chvíli jí slza z očí ukápne,
bojí se, že to nezvládne.
Na srdci ji bolest tíží,
bojí se, že ji to sníží.
Těžká jako kameny,
bude s pocity pod koleny.
City zchladnou jako led na pólu,
nikdy si už nic nepřipustí k tělu.
Úsměv se jí nevrátí,
jas z očí se vytratí.
Z rtíků úzké čárky se stanou,
z očí jen slzy pokanou.
Ty slzy velké jako hrách,
ty rty šedé jako prach.
Ty oči jako vyhasínající plamínky,
ta duše umírající dívenky.
K čemu je Tvá krása,
když jsi stejně uvnitř zlomená,
jak můžeš mít štěstí,
když Ti každej jen podráží kolena.
Co je pro Tebe přítel,
když lásky je tak málo,
a vůbec, na co láska,
aby se nám o ní jen zdálo?!
když jsi stejně uvnitř zlomená,
jak můžeš mít štěstí,
když Ti každej jen podráží kolena.
Co je pro Tebe přítel,
když lásky je tak málo,
a vůbec, na co láska,
aby se nám o ní jen zdálo?!
Zapomeneš, až budu ležet v hrobě?
Zapomeneš po nějaké době?
Čas se krátí, rychle běží...
další tobě blízký v hrobě leží!
Pláčeš? Či snad jen přemýšlíš...?
Způsob své smrti promýšlíš?
Byla jsi veselá a teď jsi zlá,
k ostatním lidem nevidomá.
Leháš si na chladnou zem,
nevnímáš, kdy je noc a kdy den.
Odejde strach, pak poslední dech,
jak kdyby tvůj život, někam odběh...
Každého z nás to jednou čeká,
tak co tě na tom tak leká?
Zapomeneš po nějaké době?
Čas se krátí, rychle běží...
další tobě blízký v hrobě leží!
Pláčeš? Či snad jen přemýšlíš...?
Způsob své smrti promýšlíš?
Byla jsi veselá a teď jsi zlá,
k ostatním lidem nevidomá.
Leháš si na chladnou zem,
nevnímáš, kdy je noc a kdy den.
Odejde strach, pak poslední dech,
jak kdyby tvůj život, někam odběh...
Každého z nás to jednou čeká,
tak co tě na tom tak leká?
Znám stovky přání řečených do větru,
co tiše sklouzla z lidských rtů...
Znám lidskou zradu i plány, sliby,
tenkrát tak vážný, bez pochyby...
že i já uvěřila
v lásku, o níž jsem tak dávno snila.
Zbyly však, jak každý tuší,
jen šrámy na holčičí duši.
co tiše sklouzla z lidských rtů...
Znám lidskou zradu i plány, sliby,
tenkrát tak vážný, bez pochyby...
že i já uvěřila
v lásku, o níž jsem tak dávno snila.
Zbyly však, jak každý tuší,
jen šrámy na holčičí duši.
Já tě stále miluji, proč to děláš?
To po mně nemůžeš chtít.
Já se tě nevzdám, s tím nic nenaděláš.
Bez tebe nechci dále být.
Byla jsi má jediná naděje,
bez tebe nebudu moci žít.
Skoro jako sněhové závěje,
to si budu muset život vzít.
To po mně nemůžeš chtít.
Já se tě nevzdám, s tím nic nenaděláš.
Bez tebe nechci dále být.
Byla jsi má jediná naděje,
bez tebe nebudu moci žít.
Skoro jako sněhové závěje,
to si budu muset život vzít.
Nevím, co si mám s tímhle počít,
jestli mám z toho mostu skočit.
Nevím, co mám dělat,
jestli ti zavolat či nezavolat.
Ale když ti zavolám,
ty mi to stejně nezvedneš,
já se svých citů kvůli tobě vzdát nehodlám,
i když si přede mnou do cesty s prstenem klekneš.
Už padám z mostu dolů,
škoda, že už nemůžeme být spolu.
Vím, že nás už spolu nic nepojí,
a to jsem si bájně myslela,
že náš rozchod hladce obstojím.
Mýlila jsem se jako vždycky,
jako když jsem si říkala, jak máme se spolu hezky,
ale místo toho mezi námi létaly blesky.
Já v jedné věci jsem si lhala,
vždy jsem tě strašně milovala,
nikomu jinému jsem své srdce celé nedala,
jen tobě jsem srdce i duši zaprodala.
jestli mám z toho mostu skočit.
Nevím, co mám dělat,
jestli ti zavolat či nezavolat.
Ale když ti zavolám,
ty mi to stejně nezvedneš,
já se svých citů kvůli tobě vzdát nehodlám,
i když si přede mnou do cesty s prstenem klekneš.
Už padám z mostu dolů,
škoda, že už nemůžeme být spolu.
Vím, že nás už spolu nic nepojí,
a to jsem si bájně myslela,
že náš rozchod hladce obstojím.
Mýlila jsem se jako vždycky,
jako když jsem si říkala, jak máme se spolu hezky,
ale místo toho mezi námi létaly blesky.
Já v jedné věci jsem si lhala,
vždy jsem tě strašně milovala,
nikomu jinému jsem své srdce celé nedala,
jen tobě jsem srdce i duši zaprodala.
Básničky 1891 - 1900 / 2130
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy