Básničky 1951 - 1960 / 2103
Život beze smyslu
nerodí se sám.
Buď najdu svůj cíl,
na nějž přísahám,
nebo smrti hlas
vyslyšeti mám.
Když je v žití tvém
smysl utajen,
můžeš tápat tmou
v marné snaze jen,
nebo krví tvou
nůž je potřísněn.
nerodí se sám.
Buď najdu svůj cíl,
na nějž přísahám,
nebo smrti hlas
vyslyšeti mám.
Když je v žití tvém
smysl utajen,
můžeš tápat tmou
v marné snaze jen,
nebo krví tvou
nůž je potřísněn.
Kvítku medový,
proč mi nikdo nepoví,
kde najdu tvý oči duhový,
se ptám.
Kvítku medový,
proč mi nikdo nepoví,
kde najdu tvý oči duhový,
jsem sám.
proč mi nikdo nepoví,
kde najdu tvý oči duhový,
se ptám.
Kvítku medový,
proč mi nikdo nepoví,
kde najdu tvý oči duhový,
jsem sám.
Tvou vůni pořád cítím,
všude tě pořád vidím.
Ptám se, kde tě mám,
odpověď neznám.
Vzal sis jen věci svý,
opustil jsi srdce mý.
Nevím proč a nevím kam,
bolest zas v srdci mám.
Ty jsi mi nic neřekl,
sprostě jsi utekl.
Já chtěla bych tě zase zpátky,
momentálně mám jen v hlavě zmatky.
Nevím, co počít si mám,
se slzami na polštář uléhám.
Ty jsi pryč a já jsem tu sama,
a přesto stále tě mám ráda.
Však to zbytečné mi je,
tvé srdce jiné miluje.
Stále tvou vůni cítím,
stále tě vedle sebe vidím.
Však ty už dlouho nejsi tu,
a já tou bolestí zase pláču.
všude tě pořád vidím.
Ptám se, kde tě mám,
odpověď neznám.
Vzal sis jen věci svý,
opustil jsi srdce mý.
Nevím proč a nevím kam,
bolest zas v srdci mám.
Ty jsi mi nic neřekl,
sprostě jsi utekl.
Já chtěla bych tě zase zpátky,
momentálně mám jen v hlavě zmatky.
Nevím, co počít si mám,
se slzami na polštář uléhám.
Ty jsi pryč a já jsem tu sama,
a přesto stále tě mám ráda.
Však to zbytečné mi je,
tvé srdce jiné miluje.
Stále tvou vůni cítím,
stále tě vedle sebe vidím.
Však ty už dlouho nejsi tu,
a já tou bolestí zase pláču.
Sedím a do zdi smutně zírám
- taková nešťastná láska bývá.
Ten, jemuž chci své srdce dát,
mě stále odmítá mít rád.
Jak jeho srdce získat mám,
se stále sama sebe ptám!
- taková nešťastná láska bývá.
Ten, jemuž chci své srdce dát,
mě stále odmítá mít rád.
Jak jeho srdce získat mám,
se stále sama sebe ptám!
Chci brečet, ječet, řvát...
On mě už nemá ani rád...
Do mého života se tiše vkrad a zase odešel...
Je to jako písnička, co nikdo nikdy neslyšel...
Bylo by toho hodně, co vám chci říct...
Nemůžu dýchat, křičím z plných plic...
Je to jak velké bludiště...
Pak si ale najdeš kamaráda do deště...
S ním je to pak všechno snazší...
I z bludiště pak vede cesta kratší...
On mě už nemá ani rád...
Do mého života se tiše vkrad a zase odešel...
Je to jako písnička, co nikdo nikdy neslyšel...
Bylo by toho hodně, co vám chci říct...
Nemůžu dýchat, křičím z plných plic...
Je to jak velké bludiště...
Pak si ale najdeš kamaráda do deště...
S ním je to pak všechno snazší...
I z bludiště pak vede cesta kratší...
Byli jsme si souzeni,
pro sebe zrozeni,
jenže nemůžu být s Tebou,
srdce mám naplněné zimou...
Změnil jsi mi život,
byl krásný,
a já ho zahodila jako cigaretu.
pro sebe zrozeni,
jenže nemůžu být s Tebou,
srdce mám naplněné zimou...
Změnil jsi mi život,
byl krásný,
a já ho zahodila jako cigaretu.
Tak osamělý a tak prázdný
cítím se ve stínu, kam žár tvé lásky nyní nehřeje...
Tak chladno je mi a tak smutno,
je to pocit, jenž nikdo zažít si nepřeje...
Úzkost teď svírá mé nitro,
těžce se dýchá, myšlenka myšlenku střídá...
Štěstí mě obchází obloukem širokým,
v hlavě zvuk ostrý jako po tabuli křída...
Nevím, přemýšlím a zármutek neodbytný
teď doprovází mé kroky tam i zpět...
Kdyby jen vrátit se dalo
vše, co tak snadno otočilo naruby náš svět...
Nejistota pevně omotává celé tělo mé
a odvaha v okovech je spoutaná...
Každý nový den snažím se vyprostit,
však snaha má je marná, bezbranná...
Pokračování básničky
cítím se ve stínu, kam žár tvé lásky nyní nehřeje...
Tak chladno je mi a tak smutno,
je to pocit, jenž nikdo zažít si nepřeje...
Úzkost teď svírá mé nitro,
těžce se dýchá, myšlenka myšlenku střídá...
Štěstí mě obchází obloukem širokým,
v hlavě zvuk ostrý jako po tabuli křída...
Nevím, přemýšlím a zármutek neodbytný
teď doprovází mé kroky tam i zpět...
Kdyby jen vrátit se dalo
vše, co tak snadno otočilo naruby náš svět...
Nejistota pevně omotává celé tělo mé
a odvaha v okovech je spoutaná...
Každý nový den snažím se vyprostit,
však snaha má je marná, bezbranná...
Pokračování básničky
Tisíce polibků nenahradí jediný,
kterého se mi dostalo z úst tvých,
dávno už nejsem člověk nevinný,
vždyť spáchal jsem ten nejhorší hřích,
zapomněl na oheň v očích tvých.
kterého se mi dostalo z úst tvých,
dávno už nejsem člověk nevinný,
vždyť spáchal jsem ten nejhorší hřích,
zapomněl na oheň v očích tvých.
Básničky 1951 - 1960 / 2103
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2023 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy