Po hromosvodu pocitů
stéká slza strasti,
hlava plná rozpaků,
ocitáš se v pasti.
Brouzdáš temnou myšlenkou,
utápíš se v žalu,
otevíráš zlomeninu
srdečního svalu.
Svědomí umlčíš
bezedným vínem,
nevíš, jak utéci
před vlastním stínem.
V závrati smutku
upadáš na dno,
bez citu, bez lásky,
dusí tě prázdno...