Konec :’(

Jáá přestanu skládat básně.
Je to víc než jasné.
Já tě tím jen otravuju.
Za blbost to považuju.
Vííš, jáá mám tě ráád.
Ale to neníí dobréé snad.
Příště se potkáme.
A jednou se dotkneme.
Láska nás spojí,
ta snad za to i stojíí.
Vííš, moje srdce se bojíí,
že hlavička tě ze mě bolí...
Jáá musíím se vyspat,
na tebe myslet přestat.
O tobě si přestat nechat zdáát.
Jáá začíínám tě mít opravdu moc ráád.
Ale musíím toho nechat
a za jinou spěchat...
Bohužel.