Básničky 12671 - 12680 / 15859
Proč černé kočky přes cesty přebíhají
Špatnou náladu s sebou přinášejí
I když mají hebký kožíšek
Ušitý bez nitek
Co černé kočky s námi dělají
Viditelně či potají
Mají svůj hebký kožíšek
Ušitý bez nitek
Černá kočka, černé prádlo
Podvědomě vybralo se samo
Prádlo jako kočičí kožíšek
Ušitý bez nitek
Kočka barvy smutku nás zkouší
Zamilovaná, zamilovaní až po uši
Nemáme kočičí hebký kožíšek
Ušitý bez nitek
Černá káva zjemnělá mlíčkem
Kočka s růžovým čumáčkem
Studená káva, teplý kočičí kožíšek
Ušitý bez nitek
Sladká nebyla káva ani slovíčka
Přeběhla přes cestu černá kočička
Měla jemný hebký kožíšek
Ušitý bez nitek
Nebyla a není tečka
Byla jen černá přebíhající kočka
Smutek a černý kožíšek
Ušitý bez nitek
Černá přebíhající přes cestu kočka
Potajmu slzící dvě očka
Samotná, žádný kožíšek
Ušitý bez nitek
Špatnou náladu s sebou přinášejí
I když mají hebký kožíšek
Ušitý bez nitek
Co černé kočky s námi dělají
Viditelně či potají
Mají svůj hebký kožíšek
Ušitý bez nitek
Černá kočka, černé prádlo
Podvědomě vybralo se samo
Prádlo jako kočičí kožíšek
Ušitý bez nitek
Kočka barvy smutku nás zkouší
Zamilovaná, zamilovaní až po uši
Nemáme kočičí hebký kožíšek
Ušitý bez nitek
Černá káva zjemnělá mlíčkem
Kočka s růžovým čumáčkem
Studená káva, teplý kočičí kožíšek
Ušitý bez nitek
Sladká nebyla káva ani slovíčka
Přeběhla přes cestu černá kočička
Měla jemný hebký kožíšek
Ušitý bez nitek
Nebyla a není tečka
Byla jen černá přebíhající kočka
Smutek a černý kožíšek
Ušitý bez nitek
Černá přebíhající přes cestu kočka
Potajmu slzící dvě očka
Samotná, žádný kožíšek
Ušitý bez nitek
Z Tvých tmavohnědých očí sálá
roztoužená bouře dobrodruha.
Já k Tobě, Milý, láskou vzplála,
mé city jsou rozmanité jako duha.
Tvé hebké tmavé vlasy
jsou barvy antracitu,
nořím se s Tebou do nekonečné krásy,
Ty vyznáváš se mně ze svých citů.
Tvé oči, čarokrásně barevné
jak kůra stromů podél cest,
jsou tak žhavé, něžně malebné,
s odleskem padajících hvězd.
Ty hvězdy ve Tvých očích,
mi říkají, jak máš mě rád,
teď ke mně se pootočíš,
zhasínáš a já ti chci svou lásku dát.
Polibky, doteky a neskutečnou něhu
mi stonásobně vracíš zpět,
unášeni mořem - kde není vidět břehu,
na křídlech andělů obkroužíme celý širý svět.
A když andělé přistanou,
noc odchází a slunce nás opět vítá.
Tys byl dnes můj a já zas Tvou,
vstávej, můj Milý, je ráno, svítá.
roztoužená bouře dobrodruha.
Já k Tobě, Milý, láskou vzplála,
mé city jsou rozmanité jako duha.
Tvé hebké tmavé vlasy
jsou barvy antracitu,
nořím se s Tebou do nekonečné krásy,
Ty vyznáváš se mně ze svých citů.
Tvé oči, čarokrásně barevné
jak kůra stromů podél cest,
jsou tak žhavé, něžně malebné,
s odleskem padajících hvězd.
Ty hvězdy ve Tvých očích,
mi říkají, jak máš mě rád,
teď ke mně se pootočíš,
zhasínáš a já ti chci svou lásku dát.
Polibky, doteky a neskutečnou něhu
mi stonásobně vracíš zpět,
unášeni mořem - kde není vidět břehu,
na křídlech andělů obkroužíme celý širý svět.
A když andělé přistanou,
noc odchází a slunce nás opět vítá.
Tys byl dnes můj a já zas Tvou,
vstávej, můj Milý, je ráno, svítá.
Sám „nejvyšší”
mi slova do pera vkládá.
Myšlenky - co nikdo neslyší
a nad mými slovy vláda
- mi sází slovo za slovem...
... vede mě dál celým proslovem
a myšlenky, lehké - jak andělů křídla
tryskají - co horká voda z rozpáleného vřídla.
Je to jen okamžik,
prostě chvíle -
ten letmý pocit - něžný vzlyk,
co zůstane stát potměšile.
A když tu vteřinu „nezachytíš”,
slova se ztrácí
jak vylekaný smích
a plašící se ptáci.
Děkuji mému synu,
co inspiraci mi dává,
slova plynou jak rybky v stínu
a po papíře tečou, jak horká láva.
Když sen mi vnukl právě „vizi”,
na papír srovnávám myšlenky ryzí.
Ten poklad básnického vědomí,
co duši uleví a uklidní svědomí.
Je konec, múza mi uniká,
já pero pomalu pokládám
a s duší rozervaného básníka
jdu vstříc snům, iluzím a záhadám.
mi slova do pera vkládá.
Myšlenky - co nikdo neslyší
a nad mými slovy vláda
- mi sází slovo za slovem...
... vede mě dál celým proslovem
a myšlenky, lehké - jak andělů křídla
tryskají - co horká voda z rozpáleného vřídla.
Je to jen okamžik,
prostě chvíle -
ten letmý pocit - něžný vzlyk,
co zůstane stát potměšile.
A když tu vteřinu „nezachytíš”,
slova se ztrácí
jak vylekaný smích
a plašící se ptáci.
Děkuji mému synu,
co inspiraci mi dává,
slova plynou jak rybky v stínu
a po papíře tečou, jak horká láva.
Když sen mi vnukl právě „vizi”,
na papír srovnávám myšlenky ryzí.
Ten poklad básnického vědomí,
co duši uleví a uklidní svědomí.
Je konec, múza mi uniká,
já pero pomalu pokládám
a s duší rozervaného básníka
jdu vstříc snům, iluzím a záhadám.
Život a svět
» Různé
Přidáno: 26. 6. 2012 - 7:23
Posláno: 57x
Známka: 2,13 od 82 lidí
Autor: © Actimelka
OHODNOCENO
Jsi pro mě sluncem zářícím,
ale také měsícem svítícím.
Jsi pro mě ta největší hodnota,
jsi srdce i duše mého života.
Jak moc jsi pro mě důležitý v tomto světě,
to nejde popsat v jedné větě...
MILUJI TĚĚĚ MOCC!
ale také měsícem svítícím.
Jsi pro mě ta největší hodnota,
jsi srdce i duše mého života.
Jak moc jsi pro mě důležitý v tomto světě,
to nejde popsat v jedné větě...
MILUJI TĚĚĚ MOCC!
Nad krajinou v zimním čase
slunce slabými paprsky
barví den v celé kráse,
tajné spektrum lásky.
Láska má barvu jakou?
Jakou?
Proudící krve červenou.
Nebo modrou?
Tok jiskřícího potůčku,
kousek laskajícího lalůčku.
Potemněle dýchá žlutá pryskyřice,
zelené spektrum proplétá ruce.
Bystřina tekoucí mezi mechy,
toužebné vzdechy.
Píše tužka vzkaz,
že chybí mi tvůj hlas.
Slovíčka tvořící větu
našeptávají celému světu,
že schází mi tvé pohlazení,
bez něhož mé štěstí není.
Čas bez tebe strávený
vleče se až k zoufání.
Vleče se a ubližuje
pro toho, kdo miluje.
slunce slabými paprsky
barví den v celé kráse,
tajné spektrum lásky.
Láska má barvu jakou?
Jakou?
Proudící krve červenou.
Nebo modrou?
Tok jiskřícího potůčku,
kousek laskajícího lalůčku.
Potemněle dýchá žlutá pryskyřice,
zelené spektrum proplétá ruce.
Bystřina tekoucí mezi mechy,
toužebné vzdechy.
Píše tužka vzkaz,
že chybí mi tvůj hlas.
Slovíčka tvořící větu
našeptávají celému světu,
že schází mi tvé pohlazení,
bez něhož mé štěstí není.
Čas bez tebe strávený
vleče se až k zoufání.
Vleče se a ubližuje
pro toho, kdo miluje.
Ty jsi můj motýlek,
můj „křehký” kvítek,
láska a „Křemílek”,
fakt dobrý „týpek”.
Pro každou legraci,
do nepohody,
svůj humor neztrácíš,
tím sbíráš „body”.
Jsi bezva kamarád,
do deště, do noci,
každý má tebe rád,
umíš vždy pomoci.
Sednem si ke stolu,
tak „jak jde čas”
a všichni pospolu
se sejdem zas.
můj „křehký” kvítek,
láska a „Křemílek”,
fakt dobrý „týpek”.
Pro každou legraci,
do nepohody,
svůj humor neztrácíš,
tím sbíráš „body”.
Jsi bezva kamarád,
do deště, do noci,
každý má tebe rád,
umíš vždy pomoci.
Sednem si ke stolu,
tak „jak jde čas”
a všichni pospolu
se sejdem zas.
Přátelství
» Různé
Přidáno: 23. 6. 2012 - 22:36
Posláno: 91x
Známka: 2,23 od 143 lidí
Autor: © Actimelka
OHODNOCENO
Dnešek já si hodně cením,
přinesl jsi vysvědčení
- známky z maturitní zkoušky,
já hltám plnými doušky.
Výborné máš hodnocení,
za to si tě, „chlape”, cením,
dobře ses úkolu zhostil
a vykročil vstříc dospělosti.
přinesl jsi vysvědčení
- známky z maturitní zkoušky,
já hltám plnými doušky.
Výborné máš hodnocení,
za to si tě, „chlape”, cením,
dobře ses úkolu zhostil
a vykročil vstříc dospělosti.
Hurá, léto je zas tady,
slunění nás čeká,
na pláži budem stavět hrady,
horko nás neleká.
slunění nás čeká,
na pláži budem stavět hrady,
horko nás neleká.
Zvířata a příroda
» Různé
Přidáno: 21. 6. 2012 - 19:50
Posláno: 56x
Známka: 3,15 od 67 lidí
Autor: © Veronika Poláčková
OHODNOCENO
Tvá pleť je hladká
- jak ze sametu.
Šeptáš mi slůvka sladká
a celá pláň je plná květů.
Z Tvých očí září drahokamy,
jsou jako smaragd lesknoucí.
Jsi ke mně milý, jsme právě sami,
tak pojď blíž, má Lásko žádoucí.
Tvé vlasy letní loukou voní
a Tvoje ruce mě něžně hladí.
Sedíme spolu pod jabloní,
rozkvetlý strom nás k hříchu svádí.
Tys jasnou hvězdou mého žití,
Slunce, co můj život provází.
Chci s Tebou, Milý, nadosmrti býti,
žít bez smutku, trápení a nesnází.
- jak ze sametu.
Šeptáš mi slůvka sladká
a celá pláň je plná květů.
Z Tvých očí září drahokamy,
jsou jako smaragd lesknoucí.
Jsi ke mně milý, jsme právě sami,
tak pojď blíž, má Lásko žádoucí.
Tvé vlasy letní loukou voní
a Tvoje ruce mě něžně hladí.
Sedíme spolu pod jabloní,
rozkvetlý strom nás k hříchu svádí.
Tys jasnou hvězdou mého žití,
Slunce, co můj život provází.
Chci s Tebou, Milý, nadosmrti býti,
žít bez smutku, trápení a nesnází.
Mám známého kamaráda,
ten se vyzná ve vínu.
V lednici, co pilné střádá,
vycucne jak malinu.
Pozdní sběr a ročník dobrý,
je to gurmán veliký.
Dává „směr” ten chlapík bodrý,
nedělá s tím cavyky.
Vínečko rád ochutnává,
je to velká rarita,
rád s ním večer vysedává,
„sedmička” je vypita...
Tak mu přeji dobré pití,
ať dá klidně lahvinku.
Prodlouží si zdravé žití,
pravdu najde ve vínku.
ten se vyzná ve vínu.
V lednici, co pilné střádá,
vycucne jak malinu.
Pozdní sběr a ročník dobrý,
je to gurmán veliký.
Dává „směr” ten chlapík bodrý,
nedělá s tím cavyky.
Vínečko rád ochutnává,
je to velká rarita,
rád s ním večer vysedává,
„sedmička” je vypita...
Tak mu přeji dobré pití,
ať dá klidně lahvinku.
Prodlouží si zdravé žití,
pravdu najde ve vínku.
Alkohol a další neřesti
» Různé
Přidáno: 21. 6. 2012 - 16:05
Posláno: 63x
Známka: 2,17 od 100 lidí
Autor: © Actimelka
OHODNOCENO
Básničky 12671 - 12680 / 15859
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2026 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno. | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy