Ráno snivá nálada,
zatmělo se odpoledne.
Nepršelo, nefoukalo,
od kopců slunce z peřin vstávalo.
V parku plném květin stála jsem,
rozkvetlá louka s lesními jahodami,
hned pod lesem.
Sekundy lásky, minuty, hodiny,
celý den.
Na světě byl jen jeden.
Já s tebou a s touhou,
ty se mnou, s břemenem.
Nechci břemeno, můj milý,
zastavíme čas.
Cestou svou sám kráčí,
všelijak.
Já pláči.
Zatmělo se před očima.
Utrhnutá kopretina napoví.
Zatmělo se.
Telefonní displej,
pověděl pravdu za něj.
Oblohou plují temná mračna.
Má mne rád, nemá mě rád,
má, nemá.
S kopretinou cestou kráčím.
On všelijak, já pláči.