Verše

Říká se, že když něco chceme,
není k tomu vždy jednoduchá cesta.

Stačí však jeden úsměv a pohled
a najednou není cesty zpět.

Slyšíš jen, jak ti tvé srdce
říká: udělej první krok,
i když hlas v tvé hlavě říká stop.

Říká se, že když naše srdce je nejisté
a přesto jsme rozhodnutí za něčím jít,
máme to přesto do svých rukou vzít.

Lásku prý najdou ti, kdo v ni věří,
a nemáme ji už nikdy pustit.

Můžu kontrolovat své myšlenky,
ale nemůžu umlčet své pocity.

Říkáš, že jsou v životě
těžší věci na zvládnutí.

Být s tebou a přítelem být,
přitom uvnitř cítit něco víc...
to je to, co mě nejvíc tíží.

Vymyslela jsem tisíc důvodů, proč zapomenout,
bojuji se svými pocity každou svou minutu,
ale nedá se vyhrát nad láskou...

Vím, že hluboko uvnitř cítíš to samé,
je nemožné to neustále skrývat a dělat,
že jsme jen přátelé...

Je to láska zakázaná,
ale risknu klidně všechno,
už je mi to jedno.

Nechci počítat další roky bez Tebe,
už to nezvládám, už ne...

Když se říká, že máme jít za tím, co chceme,
tak bychom se neměli bát a bojovat až do konce...

Ptal ses, lásko moje, mne,
jestli si tě vezmu na dalších dvacet let,
hádej, co za odpověď, lásko, já ti dám,
„ano”, lásko moje, už nechci, abys byl sám,
chci si tě, lásko, na zbytek života vzít,
chci už jenom s tebou šťastně žít,
lásko, už jenom tebe chci šťastným udělat,
a už konečně děti z naší lásky ti dát.
Ty si to, lásko moje, zasloužíš,
miluji tě, se mi líbíš,
tolika lásky ty mně denně dáváš,
už jenom ty mne šťastnou uděláš.
S tebou, lásko, je mi tak nádherně,
už jenom mne tvé srdíčko hřeje.
Ptal ses mne, miláčku, vezmeš si mne,
má odpověď je „ano”, Romane,
chci, ať to ví už všichni,
že už jsem jenom tvá navždy.
Miluji tě, Romane <3

Narodil se chlapeček,
malý jak tvůj paleček,
jedno pivo, druhé, třetí
a má po snídani, děti,
to už známe ze školky,
proto jsou z nás notorky!

Proč jsi tak smutná, lásko má,
srdce mé vždy zabolí,
chci Tě chvíli rozesmát,
a koupit Ti sladké cukroví.

Proč jsi tak smutná,
Tvé oči jsou krásné,
jako květ jabloní.

Proč jsi tak smutná,
když se na Tebe podívám,
Tvé ruce Ti rád zahřívám.

Proč jsi tak smutná,
když jdeš večer spát,
vzpomeň si na mne,
že Tě mám rád.

Sedím tu v tichu mezi barvami,
vytvářím si v duchu mužů celé seznamy.
Jaký by měl být pravý ideál,
abychom si řekly, ten za to čekání stál?
Především by měl být odvážný a umět nás sbalit
a ne všechnu práci na ženu svalit.
Musí být klidný, žádný pruďas,
nemusí být bohatý, ale ani chuďas.
Lásku svou ukazovat nám se sluší,
nejlépe nad kyticí rudých růží.
Měl by mít oči jenom pro mě,
a ne šilhat po každé sukni v domě.
A nakonec by měl být trošku praštěný,
ať v tom my ženy nejsme osamoceny :-D

Májový den je tak krásný,
tak překrásný, plný lásky,
já hledím do ohně
a myslím jenom stále na tebe,
jak tu sedíš vedle mne.
Sama a se mnou, usmíváš se,
opodál statný máj tu stojí,
v noci jasné, plné hvězd.
Já hledím stále a dál do ohně,
ale tvář tvou tu nevidím,
trochu strádám a jen tak tu přemýšlím,
vzpomínám právě na tebe...

Aleluja, aleluja!
Pánu zpívejme.
Mesiáš byl vzkříšen z mrtvých,
chválu mu vzdejme!

Za to, že teď slavit můžem
Pána vzkříšení,
pějme písně, radujme se
po celé zemi.

Když tak slavně zvony znějí
v jarní době zas,
nastává pro hospodáře
k velkým prosbám čas.

Dej, Pane, své požehnání
polím, zahradám,
vždyť se země proměnila
ve Tvůj velký chrám.

Žehnej, Pane, našim loukám,
lesům i řekám,
ať se novou nadějí zas celá země skví
a nám, lidem, připomíná Boží království.

Dopřej sadům, vinohradům
slunce i vodu,
ať můžeme očekávat
hojnou úrodu.

V pokoře ať se tu sklání
před Tvým jménem svět.
„Vlej na nás své požehnání,”
všude je slyšet.

Ať ta prosba hospodářů
i v nebesích zní.
Pilnou prací oslavíme
Tvoje vítězství.

Přísahám, že se snažím,
ale přesto mé myšlenky vždy skončí u Tebe.

Je to silnější než já,
nemohu ignorovat to, na čem mé srdce trvá.

Jsi jako magnet, stále silnější,
přitahuješ mě čím dál víc.

Je pro mě těžké se před Tebou ovládat,
před Tvou láskou už nemohu utíkat.

Čas jako by neexistoval, když jsem s Tebou,
mé problémy a starosti jdou stranou.

Je to pro mě čím dál těžší,
předstírat, že nic necítím,
když se Ti podívám do očí.

Čas plyne rychle
a my si na přátele dál hrajeme.

Vím, jak těžké je pocity skrýt,
a jak se mým přítelem snažíš být.

Tvé oči se však vždy rozzáří, když mě vidíš,
Tvé úsměvy tě vždy prozradí.

Jen Tvá hrdost a strach je zatím větší,
a tak je ve hvězdách, kdy si přiznáš, co cítíš.

Srdce má však jako jediné vždy pravdu,
a tak prosím poslouchej,
jakou Ti dá jednou časem radu...

Když přijdou dny, kdy se cítíš pod psa,
řekni si: Vždyť štěstí kolem mě furt hopsá.
Jen čeká po tvých zavoláních,
věř, že osud máš ve svých dlaních.
Každý problém, co se objeví,
je jen novou příležitostí, jak se projevit.
Ukázat, že víra v tobě nikdy neumírá,
a novým zážitkům tvé srdce otevírá.
Nikdo nemá sílu, aby tě zlomil,
nedovol, by tě strach ochromil.
Své štěstí a víru si drž pevně ve svém srdci,
a život ti nabídne samé krásné věci!!! :)

Temná noc,
na obloze hvězd,
čarodějná moc
má dneska sjezd.

A už jsou tady,
košťata sviští,
dbejte mé rady,
ven jděte až noci příští.

S čarodějkami
sranda není,
míchají lektvary,
předhání se v kouzlení.

A kdo se připlete
do jejich osidel,
za toho se modlete,
by ráno slunce uviděl.