Básničky 6221 - 6230 / 6970
Když se mi díváš do očí,
chci tě držet v naručí.
Když se na mě směješ,
moje srdce mi bereš.
Miluji tě čím dál víc,
chci od tvého srdce klíč.
Když se spolu líbáme,
do duše se díváme.
Tvoje rty chci každý večer mít,
nechci jen kamarádem být.
Chci ti dokázat, že pro mě jsi vše,
to, co máme mezi sebou, v našem srdci zůstane...
chci tě držet v naručí.
Když se na mě směješ,
moje srdce mi bereš.
Miluji tě čím dál víc,
chci od tvého srdce klíč.
Když se spolu líbáme,
do duše se díváme.
Tvoje rty chci každý večer mít,
nechci jen kamarádem být.
Chci ti dokázat, že pro mě jsi vše,
to, co máme mezi sebou, v našem srdci zůstane...
Když jsem tě poprvé viděla,
že to budeš ty, jsem už věděla.
Že budeš mojí láskou,
v životě mojí sázkou.
Tvoje rty bych chtěla mít,
doufám, že o tom nebudu jen snít.
Jsi jak droga,
z hlavy mi odešla slova.
Když píšu tvoje jméno,
nemyslím na nic jiného.
Chci ti jen říct,
že už nechci nic víc...
že to budeš ty, jsem už věděla.
Že budeš mojí láskou,
v životě mojí sázkou.
Tvoje rty bych chtěla mít,
doufám, že o tom nebudu jen snít.
Jsi jak droga,
z hlavy mi odešla slova.
Když píšu tvoje jméno,
nemyslím na nic jiného.
Chci ti jen říct,
že už nechci nic víc...
Dnešek měl být dokonalý,
a ne tak zkažený.
Zase z tebe mám deprese,
vždyť jsi říkal, miluješ mě, přece.
Na lavičce seděli jsme,
málem políbili se.
Proč se to muselo zkazit,
a tvoje srdce zmrazit...
Ani básničkou ten pocit nepopíšu,
to do tý doby atlas o tom napíšu.
Věřila jsem, že bych ti mohla říct cokoliv,
ale to byl asi jen hloupý přeliv.
Přišel tam tvůj kamarád,
a tys mě neměl už rád.
Ani jsi mě neviděl,
jen jsi nevinně přihlížel.
Všechno se zničilo,
a můj život to zkazilo.
Už sis všimnul, že jsem odešla?
Víš, o čem jsem přemýšlela?
Ty to asi nevidíš,
nebo to jen přehlížíš.
Mrzí mě, že to takhle je.
a ne tak zkažený.
Zase z tebe mám deprese,
vždyť jsi říkal, miluješ mě, přece.
Na lavičce seděli jsme,
málem políbili se.
Proč se to muselo zkazit,
a tvoje srdce zmrazit...
Ani básničkou ten pocit nepopíšu,
to do tý doby atlas o tom napíšu.
Věřila jsem, že bych ti mohla říct cokoliv,
ale to byl asi jen hloupý přeliv.
Přišel tam tvůj kamarád,
a tys mě neměl už rád.
Ani jsi mě neviděl,
jen jsi nevinně přihlížel.
Všechno se zničilo,
a můj život to zkazilo.
Už sis všimnul, že jsem odešla?
Víš, o čem jsem přemýšlela?
Ty to asi nevidíš,
nebo to jen přehlížíš.
Mrzí mě, že to takhle je.
Jsi pro mě něco jako další div světa,
to, co k tobě cítím, nevyjádří žádná věta.
Snažím se to vyjadřovat jinak, ale přesto
ten pocit nevyjádří žádné gesto.
Je toho plno, co bych ti chtěl ještě říct,
bohužel mi na to čas nebude stačit.
Chtěl bych to popsat, ale neexistujou slova,
proto „miluju tě šíleně” říkám znova :**
to, co k tobě cítím, nevyjádří žádná věta.
Snažím se to vyjadřovat jinak, ale přesto
ten pocit nevyjádří žádné gesto.
Je toho plno, co bych ti chtěl ještě říct,
bohužel mi na to čas nebude stačit.
Chtěl bych to popsat, ale neexistujou slova,
proto „miluju tě šíleně” říkám znova :**
Kdyby tebe nebylo,
nic by mě netěšilo,
pláž by byla náhle pustá,
všude kolem mlha hustá,
v srdci nejčernější tma,
scéna z nejhoršího sna.
Ale já tě mám
a to ti přísahám,
že tě neopustím,
dokud duši nevypustím,
a vlastně ani potom ne,
až do nebe se dostane,
sejdem se tam spolu
a budem koukat dolů,
držet se za ruce,
poslouchat svá srdce,
jak společně buší
šťastněji, než kdo tuší.
nic by mě netěšilo,
pláž by byla náhle pustá,
všude kolem mlha hustá,
v srdci nejčernější tma,
scéna z nejhoršího sna.
Ale já tě mám
a to ti přísahám,
že tě neopustím,
dokud duši nevypustím,
a vlastně ani potom ne,
až do nebe se dostane,
sejdem se tam spolu
a budem koukat dolů,
držet se za ruce,
poslouchat svá srdce,
jak společně buší
šťastněji, než kdo tuší.
Bez Tebe chvěju se chladem,
na srdci visí ledová kra.
Jsem jako pole, co leží ladem,
mé nohy kráčí po střepech skla.
Bez Tebe usínám s ránem,
mé myšlenky bloudí jen v tmách.
Jsem jako žíznící s prázdným džbánem
a v očích pálí mě prach.
Bez Tebe bloudím a hledám,
má duše nemá tu klid.
Jsem jako hvězda a na zem padám,
bez Tebe já neumím životem jít...
na srdci visí ledová kra.
Jsem jako pole, co leží ladem,
mé nohy kráčí po střepech skla.
Bez Tebe usínám s ránem,
mé myšlenky bloudí jen v tmách.
Jsem jako žíznící s prázdným džbánem
a v očích pálí mě prach.
Bez Tebe bloudím a hledám,
má duše nemá tu klid.
Jsem jako hvězda a na zem padám,
bez Tebe já neumím životem jít...
Cokoli, co by sis jenom přál,
pro Tebe udělat bych spěchala.
I když ses tak radostně smál
v době, kdy já tolik plakala.
Cokoli, co bych Ti na očích viděla.
pro Tebe udělat bych spěchala.
I když ses tak radostně smál
v době, kdy já tolik plakala.
Cokoli, co bych Ti na očích viděla.
Napsala jsem básničku,
a on se zamiloval.
Napsala jsem druhou,
a on mi ji opětoval.
Nerozlučný pár jsme byli do doby,
než mou báseň přečetl někdo jiný.
Nebyl v tom vážný záměr, to ne,
jen snad touha po pochvale.
Teď si každý zvlášť doma,
co bude dál, přemítáme oba,
jak napravit tu chybičku,
kterou ublížila jsem milovanému človíčku.
Jak zpátky získám jeho důvěru,
poslední zbytky sil seberu
a pokusím se omluvit ze srdce upřímně,
říci mu, že ON je celý svět pro mě.
a on se zamiloval.
Napsala jsem druhou,
a on mi ji opětoval.
Nerozlučný pár jsme byli do doby,
než mou báseň přečetl někdo jiný.
Nebyl v tom vážný záměr, to ne,
jen snad touha po pochvale.
Teď si každý zvlášť doma,
co bude dál, přemítáme oba,
jak napravit tu chybičku,
kterou ublížila jsem milovanému človíčku.
Jak zpátky získám jeho důvěru,
poslední zbytky sil seberu
a pokusím se omluvit ze srdce upřímně,
říci mu, že ON je celý svět pro mě.
Chybíš mi, už strašně moc,
myslím na Tebe každičkou noc.
V posteli mám místo, místo, které je tvé,
volné, dokud nepřijdeš, zůstane.
A teď k srdci, k tomu orgánu,
co někdy dostane velkou ránu.
To srdce patří jenom Tobě,
ale někdy je mu i „blbě”.
To když cítí, jak se hádáme,
kvůli blbostem, který si pak stejně vyříkáme.
Vím, moje žárlivost je veliká,
ale to srdce pro Tebe jen bouchá.
Tímto se Ti chci omluvit,
za každý blbosti, který někdy musím řešit.
Za ty hádky a řeči,
až někdy srdce je v bolestivé křeči.
Miluji Tě, jsi pro mě vším. ♥
myslím na Tebe každičkou noc.
V posteli mám místo, místo, které je tvé,
volné, dokud nepřijdeš, zůstane.
A teď k srdci, k tomu orgánu,
co někdy dostane velkou ránu.
To srdce patří jenom Tobě,
ale někdy je mu i „blbě”.
To když cítí, jak se hádáme,
kvůli blbostem, který si pak stejně vyříkáme.
Vím, moje žárlivost je veliká,
ale to srdce pro Tebe jen bouchá.
Tímto se Ti chci omluvit,
za každý blbosti, který někdy musím řešit.
Za ty hádky a řeči,
až někdy srdce je v bolestivé křeči.
Miluji Tě, jsi pro mě vším. ♥
Básničky 6221 - 6230 / 6970
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2020 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy