Zamilované básničky

Láska je jako růže,
co krásně vonět může,
nebo trny rvát
srdce nastokrát.

Motýlci ve mně lítají,
už se ničím netajím:
Miluju ho! Je můj sen!
A chci být s ním už jen...

14 dní jsme odděleni od sebe,
myslím na Tebe a bije srdce mé.
14 dní Tě nemám a mít nebudu,
chybíš mi a strašně moc Tě miluju.
14 dní to musíme bez sebe vydržet,
víš, lásko, jen s Tebou mě baví svět.
Už se strašně moc těším, až se vrátím domů,
a že budeme zase spolu.
Bez Tebe se mi nechce chodit spát,
stýská se mi po Tobě, lásko má.

Pocity se ve mně perou,
okouzluje mě svou něhou,
nepodlehnout je stále těžší,
bez ní jsem z jezdce pěší.

Rozum mi říká: Dost!
Ale srdce velí opačně,
ta holka je prostě kost
a je nám spolu senzačně...

Po těle je mi krásně,
má duše skládá básně,
když v polibcích se utápíme
a oba moc dobře víme:
Takhle to bude navěky,
už jenom SPOLU já a ty.

Náš pohled do očí,
když jiskra přeskočí,
těžko se bráníš.

Když nevíš kudy ven,
jen si prostě užívej,
to, co cítíš.

Tvůj pohled řekne tisíc slov,
když se na mě podíváš,
tak přestaň se bát a buď se mnou.

Tvé oči zářící, mé srdce bušící,
neříkej mi, že to nikdo nevidí.

Máš strach, já to vím,
hranice asi nepřekročíš,
ale tam uvnitř se trápíš...

Přátelé, co se spolu smějí,
přátelé, co si spolu o všem povídají,
jenže co k tomu říct, když cítíme něco víc?

Kroužíme kolem sebe, neznáme cestu zpět,
i když s hlavou v oblacích,
v našich srdcích a v našich představách,
je to něco víc...

První láska je jako květ,
co jednou utrhneš, již nevrátíš zpět.

Kytici veršů jen pro tebe jsem psal
s citem a láskou ji jen něžně vázal
voní létem, tu vůni krásnou poznal
ta chvíle lásky, v kytici kvetoucí jen zůstal.

Je tvá, tu něhu jen v dlani mám
jemně ji držíš a na tu krásu se dívám
pohledem zasněným a své city znám
jen do ouška potichu její jméno šeptám.

Stuha, co barvu lásky tak rudou má
líčka červenají a náruč jen objímá
ty rty vlahé jen za rosy líbám svýma
kytice kvete krásou, ta se z lásky přijímá.

Modrých těch pár chrp létem voní
seno na kopkách usychá, cítím v dlaních
obloha lesk hvězd a noc rosu roní
tak krásně chutná ten půvab milování.

Pokračování básničky

Pod hvězdnatou oblohou,
kam jen milenci mohou,
vidím nás, jsme tam spolu
a míříme ruku v ruce domů.