Básničky 1801 - 1810 / 2155
Není mi souzená,
když ji vidím, klepou se mi kolena...
Myslím na ni každý den,
jsem její krásou okouzlen.
Ležím sám v posteli,
myslím na ni,
ona mé city k ní ani neocení...
Nikdy ji mít nebudu,
svou lásku jí slibuju.
Potkávám ji každý den,
srdce mi láme ten pocit,
že s ní chodí jiný ven...
Nejspíš se to nikdy nedozví,
zbláznil bych se,
kdyby mi jednou řekla: Miluju tě
a chci tě!
Tohle se asi nestane,
nikdy se dohromady nedáme...
Proto moje láska k ní
v mém srdci zůstane...
když ji vidím, klepou se mi kolena...
Myslím na ni každý den,
jsem její krásou okouzlen.
Ležím sám v posteli,
myslím na ni,
ona mé city k ní ani neocení...
Nikdy ji mít nebudu,
svou lásku jí slibuju.
Potkávám ji každý den,
srdce mi láme ten pocit,
že s ní chodí jiný ven...
Nejspíš se to nikdy nedozví,
zbláznil bych se,
kdyby mi jednou řekla: Miluju tě
a chci tě!
Tohle se asi nestane,
nikdy se dohromady nedáme...
Proto moje láska k ní
v mém srdci zůstane...
Vidím tě všude,
vzpomínka mi v srdci ležet bude.
Slzy mi tečou po líci,
že „tě mám ráda”, jsem ti chtěla říci.
Bohužel jsem to nestihla,
odešel jsi moc rychle.
Ani „ahoj” jsem ti neřekla.
Srdce mě bolet bude.
Ve snech ke mně přicházíš,
můžu o tobě jen snít.
Po probuzení hned zmizíš,
nechci bdít, ale jenom snít!
vzpomínka mi v srdci ležet bude.
Slzy mi tečou po líci,
že „tě mám ráda”, jsem ti chtěla říci.
Bohužel jsem to nestihla,
odešel jsi moc rychle.
Ani „ahoj” jsem ti neřekla.
Srdce mě bolet bude.
Ve snech ke mně přicházíš,
můžu o tobě jen snít.
Po probuzení hned zmizíš,
nechci bdít, ale jenom snít!
Láska je lež,
větší nežli lež.
Tváří se nevinně,
tak mile.
Nakonec Ti srdce rozlomí,
na zem zahodí.
Mučí Tě,
i když se tváří nevinně,
i když se zdá roztomilá,
je krutá a zlá.
Radši dvakrát měř,
jednou věř.
Láska je lež,
větší nežli největší lež.
větší nežli lež.
Tváří se nevinně,
tak mile.
Nakonec Ti srdce rozlomí,
na zem zahodí.
Mučí Tě,
i když se tváří nevinně,
i když se zdá roztomilá,
je krutá a zlá.
Radši dvakrát měř,
jednou věř.
Láska je lež,
větší nežli největší lež.
Na krajinu padá stín
a na mou duši splín.
Pořád přemýšlím nad tím,
co zklamal mě jednáním svým.
Proč mě jen nechal svému osudu,
kdy už konečně sama nebudu?
V hlavě se mi myšlenky míchají,
že se vrátí, doufám potají...
Ale máme ještě šanci?
Anebo už v jeho srdci je tma jak v ranci?
Odpověď na tyhle otázky neznám.
Jedno však jistě vím - že ráda ho mám.
a na mou duši splín.
Pořád přemýšlím nad tím,
co zklamal mě jednáním svým.
Proč mě jen nechal svému osudu,
kdy už konečně sama nebudu?
V hlavě se mi myšlenky míchají,
že se vrátí, doufám potají...
Ale máme ještě šanci?
Anebo už v jeho srdci je tma jak v ranci?
Odpověď na tyhle otázky neznám.
Jedno však jistě vím - že ráda ho mám.
Smutné je mé noční snění,
když tu se mnou láska není.
Proč mě jenom opustila...
Říkám si, zda vůbec byla...
Jsem z toho celá zmatená,
podlamují se mi kolena,
padám do kaluže plný slz,
už nikdy se neprokoušu skrz.
Můj svět pomalu zhasíná,
právě jsem s životem skončila.
když tu se mnou láska není.
Proč mě jenom opustila...
Říkám si, zda vůbec byla...
Jsem z toho celá zmatená,
podlamují se mi kolena,
padám do kaluže plný slz,
už nikdy se neprokoušu skrz.
Můj svět pomalu zhasíná,
právě jsem s životem skončila.
Můj pejsek je už v nebíčku,
kéž by ses mohl vrátit, Beníčku.
Byl to dlouhosrstý jezevčík,
jak byl nádherný, to asi nikdo netuší.
Moc rád si hrál a lovil zvěř,
v tomhle mi, příteli, doopravdy věř.
Jak moc mi chyběl, když odešel,
v parku běžel za kachnami a šup, byl pod ledem.
Pod ledem proto, že byl leden
a kousíček vody tam byl,
jelikož byl splav spuštěn,
a on se chudáček utopil.
Už pomalu nevím, že jsem měla psa,
jsou to už dva roky a já skoro zapomněla.
Když je člověk tak dlouho bez psa,
tak opravdu neví, že nějakého měl, hrůza.
Je to smutné, že člověk zapomene
na něco tak vzácného a důležitého, i pro mne.
Ale kdo přišel o psa, nejsem sama,
nedávno i kámoška kvůli svému několik nocí proplakala.
Měla ho jen krátce a přesto tak ráda,
vidíte, co to dělá, mít svého kamaráda?
kéž by ses mohl vrátit, Beníčku.
Byl to dlouhosrstý jezevčík,
jak byl nádherný, to asi nikdo netuší.
Moc rád si hrál a lovil zvěř,
v tomhle mi, příteli, doopravdy věř.
Jak moc mi chyběl, když odešel,
v parku běžel za kachnami a šup, byl pod ledem.
Pod ledem proto, že byl leden
a kousíček vody tam byl,
jelikož byl splav spuštěn,
a on se chudáček utopil.
Už pomalu nevím, že jsem měla psa,
jsou to už dva roky a já skoro zapomněla.
Když je člověk tak dlouho bez psa,
tak opravdu neví, že nějakého měl, hrůza.
Je to smutné, že člověk zapomene
na něco tak vzácného a důležitého, i pro mne.
Ale kdo přišel o psa, nejsem sama,
nedávno i kámoška kvůli svému několik nocí proplakala.
Měla ho jen krátce a přesto tak ráda,
vidíte, co to dělá, mít svého kamaráda?
Básničky 1801 - 1810 / 2155
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy