Básničky 1821 - 1830 / 2037
Mám Tě ráda strašně moc,
miluju Tě a vůbec nevím proč.
Když zapadá slunce,
utéct za Tebou se mi chce.
Vzpomenu si na pár krásných chvil,
mrzí mě, že netrvaly dýl.
A na ty tvá krásná ústa,
bez kterých si připadám jako poušť pustá...
miluju Tě a vůbec nevím proč.
Když zapadá slunce,
utéct za Tebou se mi chce.
Vzpomenu si na pár krásných chvil,
mrzí mě, že netrvaly dýl.
A na ty tvá krásná ústa,
bez kterých si připadám jako poušť pustá...
Slzy jako perly třpytí se,
vlhké oči v soli topí se,
v slzách spatříš odraz měsíce,
jak sen se mění z celku na tisíce.
O život mohla být bohatší,
však jí nebylo to přáno,
nový život jí v lůně už nevzklíčí,
a to je v životě krví psáno...
vlhké oči v soli topí se,
v slzách spatříš odraz měsíce,
jak sen se mění z celku na tisíce.
O život mohla být bohatší,
však jí nebylo to přáno,
nový život jí v lůně už nevzklíčí,
a to je v životě krví psáno...
Po hromosvodu pocitů
stéká slza strasti,
hlava plná rozpaků,
ocitáš se v pasti.
Brouzdáš temnou myšlenkou,
utápíš se v žalu,
otevíráš zlomeninu
srdečního svalu.
Svědomí umlčíš
bezedným vínem,
nevíš, jak utéci
před vlastním stínem.
V závrati smutku
upadáš na dno,
bez citu, bez lásky,
dusí tě prázdno...
stéká slza strasti,
hlava plná rozpaků,
ocitáš se v pasti.
Brouzdáš temnou myšlenkou,
utápíš se v žalu,
otevíráš zlomeninu
srdečního svalu.
Svědomí umlčíš
bezedným vínem,
nevíš, jak utéci
před vlastním stínem.
V závrati smutku
upadáš na dno,
bez citu, bez lásky,
dusí tě prázdno...
Šlápl jsem vedle
a nejde to vzít zpět,
tváře máš zvadlé,
a srdce jako led.
Zkouším ho rozehřát,
tak jako dřív,
však oheň není z čeho brát,
ztratil jsem k tobě klíč.
Strašně moc chtít
k návratu nestačí,
dál naše srdce
jinam se otáčí.
Všechno jsem zradil,
moc mě to mrzí,
srdce tvé zazdil,
moc tě to bolí.
Vláčím to závaží,
výstrahu pro ty,
co lásky si neváží,
rozdávaj fauly.
Střezte se porušit
vyřčené sliby,
už nejdou napravit
zbytečné chyby.
a nejde to vzít zpět,
tváře máš zvadlé,
a srdce jako led.
Zkouším ho rozehřát,
tak jako dřív,
však oheň není z čeho brát,
ztratil jsem k tobě klíč.
Strašně moc chtít
k návratu nestačí,
dál naše srdce
jinam se otáčí.
Všechno jsem zradil,
moc mě to mrzí,
srdce tvé zazdil,
moc tě to bolí.
Vláčím to závaží,
výstrahu pro ty,
co lásky si neváží,
rozdávaj fauly.
Střezte se porušit
vyřčené sliby,
už nejdou napravit
zbytečné chyby.
Ztratila jsem tě,
zranila jsem tě...
jsem ta nejhorší...
bolesti mě souží!
Nikdy jsem tě nepřestala milovat!
Budu o tebe bojovat!
Bojovat o tvou lásku, něhu a tvá slova.
Bojovat o splnění těch našich snů... znova a znova...
P.S. Vrať se! Miluji Tě! :’(
zranila jsem tě...
jsem ta nejhorší...
bolesti mě souží!
Nikdy jsem tě nepřestala milovat!
Budu o tebe bojovat!
Bojovat o tvou lásku, něhu a tvá slova.
Bojovat o splnění těch našich snů... znova a znova...
P.S. Vrať se! Miluji Tě! :’(
Jáá přestanu skládat básně.
Je to víc než jasné.
Já tě tím jen otravuju.
Za blbost to považuju.
Vííš, jáá mám tě ráád.
Ale to neníí dobréé snad.
Příště se potkáme.
A jednou se dotkneme.
Láska nás spojí,
ta snad za to i stojíí.
Vííš, moje srdce se bojíí,
že hlavička tě ze mě bolí...
Jáá musíím se vyspat,
na tebe myslet přestat.
O tobě si přestat nechat zdáát.
Jáá začíínám tě mít opravdu moc ráád.
Ale musíím toho nechat
a za jinou spěchat...
Bohužel.
Je to víc než jasné.
Já tě tím jen otravuju.
Za blbost to považuju.
Vííš, jáá mám tě ráád.
Ale to neníí dobréé snad.
Příště se potkáme.
A jednou se dotkneme.
Láska nás spojí,
ta snad za to i stojíí.
Vííš, moje srdce se bojíí,
že hlavička tě ze mě bolí...
Jáá musíím se vyspat,
na tebe myslet přestat.
O tobě si přestat nechat zdáát.
Jáá začíínám tě mít opravdu moc ráád.
Ale musíím toho nechat
a za jinou spěchat...
Bohužel.
Srdce z těla vytržený leží tu pode mnou,
ještě se v křeči zmítá
a já nad ním stojím a tiše si říkám:
Tak ti patří, věděla jsi, že tak to končí...
a znovu se bortím a chce se mi řvát...
zhasni, já zas budu sám...
ještě se v křeči zmítá
a já nad ním stojím a tiše si říkám:
Tak ti patří, věděla jsi, že tak to končí...
a znovu se bortím a chce se mi řvát...
zhasni, já zas budu sám...
Básničky 1821 - 1830 / 2037
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2021 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy