Všude píšu tvoje jméno,
křídou na zeď, na podlahu nebo nožem do koláče,
do písku, co déšť už smáčel,
do prachu, co vítr odvál někam pryč.

Všude píšu tvoje jméno,
těch pět malých písmenek,
která možná navenek
vypadají kostrbatě.

Teď jsou všude,
v louži, v blátě,
čmárám si je na oblohu,
to je všechno, jen to mohu.

Všude píšu tvoje jméno,
píšu nohou, špičkou boty
a při tom si myslím: „CO TY?”

Zbylo jen 5 písmenek.
Zase píšu tvoje jméno:
Píšu rukou, bříšky prstů
na zrcadlo od páry
a zas tužkou na kus listu
skládám si ho do řádky.

Tvoje jméno a s ním tebe.
Tebe, tvých pět písmenek,
zapomněl jsi, mě to zebe,
zebe, no a navenek
mi slzy vrývají do tváře tvé jméno.