Verše

Vyhrává ten, kdo má rád,
jinak není o co stát,
láska je životní koření,
bez ní existuje jen živoření.

Láska jí hlavu zaměstnává,
pokaždé když ráno vstává,
myslí jenom na něho,
prince svého krásného.

Láska je všude
a vždycky bude,
protože jen s ní
je svět noblesní.

měl jsem skromný majeteček
jak sluníčko sedm teček
exekutor už mne si ruce
zahajuje exekuce

vezme i co moje není
za babku to kdosi koupí
na tom se sotva co změní
co nemám, to neuloupí

byla to jen shoda jména
s dlužníkem, co bydlí vedle
dcerka pro panenku sténá
tu zabaví taky hnedle

nevinen, nemocen
po této zvůli
odcházím znechucen
v života půli

Láska je pro mě energií,
díky které na světě žiji,
kdybych nedej bože byla sama,
asi bych nedočkala dalšího rána.

jedna pětka, druhá pětka
z Mařky bude stará tetka
nebude to ale hnedka
zapalujó se jí létka

dávéte si bacha, stréci
hlídéte si svoje věci
dá vám napit ze dvě deci
a budete skákat všeci

(Mařce V. z Třebíče, která má pětky)

Láska
je nádherná kráska,
co tě svádí,
a ty bez ptaní
všechno jí dáš,
jen si užíváš.

Cítím, že hořím,
bez ní svět zbořím,
tak ať už přijde,
vím, že to vyjde.

Pohádka to krásná byla,
žabáka jsem políbila
a on se princem stal,
teď však košem mi dal...

Myslím na něj den co den,
kam poděl se můj velký sen,
proč zůstala jsem náhle zrána
na tomhle světě sama.