Verše

sto sršňů tu do mě vjelo
svrbí mě teď celé tělo
blouzním, blbnu, kudy chodím
verše oslavné teď plodím

Vždycky jsem tajně snila,
že bych jednou ráda byla
zamilovaná až po uši,
dívkám to prý tak sluší...
A teď se splnil můj sen,
myslím pořád na něj jen.

Vždycky jsem věřila,
že osudem mým
není smutek a splín,
a teď jsem si to splnila.

šedivý vlasy co v chuchvalcích padají
ty vůbec mi na hlavě nechybí
na pleš mi masařky nejradši sedají
zato můj ksicht se nikomu nelíbí

ve vousech vši a na bradě svrab
na tváři z bradavic velikej vůz
z ucha mi teče nos zahnutej dráp
šilhavý voko je zrcadlem hrůz

pod krkem jizva jak strangulační rýha
ramena povislá to levé vždy níž
na hrbu pravá se lopatka zdvíhá
v předklonu kulhaje ve stejné výši mám hlavu i kříž

já s usmolenou berlou hadrem obalenou
jsem hostem popelnic i hojných skládek
po stokách tápu s rukou napřaženou
s krysami o žvanec já účastním se hádek

Pokračování básničky

Láska mi přináší potěšení,
je správnou stranou mince,
žiju teď v krásném omámení,
myslím jen na svého prince.

Moje srdce zrychleně bije,
konečně cítí, že žije,
stačilo, aby jen prošel kolem
ten, co je pro mě doslova bohem.

Tancuju po hvězdách,
toulám se v krásných snách,
ležím na měsíci,
posílám tisící
polibek z čisté lásky,
pro prince od zlatovlásky.

Nedostatek lásky
způsobuje vrásky,
ale její vrácení
je účinné hojení.

Citové zranění
žádá si brnění,
ví ten, kdo to zná,
proč jsem protivná.

Po těle se mi rozlévá
jak moře příjemná úleva,
konečně je konec ptaní
a já jsem šťastnou paní.