až se zase v srubu sejdem
sotva se sem všichni vejdem
bude nás tu jako much
chybí nám jen čistej vzduch
přesto ale domů nejdem

budem brnkat dupat zpívat
dneska nikdo nesmí zívat
za oknem si vítr skučí
nám však oheň v krbu hučí
k ránu bude dohořívat

zapomenem na chvilenku
že je celý vesmír venku
na to co je dávno vžité
že je velmi důležité
míti plnou peněženku

mladý pane, milá slečno
myslete na nekonečno
vždyť je všechno smrtelné
byť je jak chce bytelné
neb je v světě nebezpečno

lidstvo ba i roje jepic
stáda slonů hejna slepic
všechno stejná holota
množí se a kolotá
všude plno hlav a čepic

všemu co jen hlavu nosí
zubatá ji jednou zkosí
každý ať si na to zvykne
že jí nikdy neunikne
ať je v botách nebo bosý

ochraňuj nás milý Pane
nikdo neví co se stane
naposled že slunko zajde
poslední si cestu najde
povezou ho koně vrané

dobře na světě se míval
kdo si celý život zpíval
Bétovena Ryvolu
bouchal pěstí do stolu
vesele se kolem díval

my co hlavou myslíme
víme že nic nevíme
shodneme se všichni na tom
že je všechno samý atom
pak to z hlavy pustíme