Verše

až budu mít jednou kremaci
ať je to dost veselé a hlučné
chci tam míti samou legraci
vybírat se bude vstupné tučné

za rok se vrátím - tu mi zahrát musí
a k tomu řízný pochod přidají
pak přijde řada na šprýmovné kusy
které ochotníci dobře zahrají

nejdřív budou odsouzeni doktoři
že mě příliš brzy umřít nechali
sežerou je čtyři aligátoři
kteří za mou rakví spěchali

všichni učitelé moji bývalí
budou o mně muset čísti pochvaly
a těm, kteří jedničku mi nedali
veliký klaun řádnou facku ubalí

Pokračování básničky

Láska je most
přes každodennost,
jakmile tu je,
život ti rozpumpuje.

Je to láska sloní,
zdá se mi jen o ní,
moje srdce slzy roní,
když stýská se mi po ní,
a nejšťastnější jsem,
když můžu být s ní jen.

Jsme přátelé
a svět nám patří,
kopy veselé,
dva vydáme za tři,
známe se
už dlouhý čas,
však nenudí se
ani jeden z nás.

Tůdle, nůdle, zvednu krovky,
z televizní obrazovky
za vámi přilétám,
pěkný příběh mám.

Zamilovaní se mají,
jenom si užívají,
protože když má jeden druhého,
nejde ani dělat nic jiného.

Hvězdy jsou noční koření,
oblohu v diskotéku promění,
ráda se na ně dívám
a ukolébavku zpívám.

Vyhrává ten, kdo má rád,
jinak není o co stát,
láska je životní koření,
bez ní existuje jen živoření.

Láska jí hlavu zaměstnává,
pokaždé když ráno vstává,
myslí jenom na něho,
prince svého krásného.

Láska je všude
a vždycky bude,
protože jen s ní
je svět noblesní.