Verše

kde je psáno, milá dámo
že vás nesmím milovat
myslím na vás večer, ráno
proč z vás, dámo, čiší chlad?

teď už vím to, je to tímto:
nemám auto, nemám dům
těžko jinak vysvětlím to
místo whisky piju rum

pro tu dámu hlavu lámu
ta mi může rozum zmást
jenže mám v té hlavě slámu
pro tu dámu budu krást

kvůli Hance kradu v bance
koupil jsem jí velký vůz
nosívám jí peněz rance
jsem to ale vola kus

teď tu sedím, smutně hledím
u okénka za mříží
slzičkami meltu ředím
je s láskou konec potíží

dneska rozbásněný den
zítra pochmurný jen sen
dneska pestrý slunka jas
zítra podzimní je čas

naše malá Lenka
chodí ještě v plenkách
i když už je velká
skoro jak pastelka

mám dvě podobenky
téhle mé kmotřenky
nemá podprsenky
jenom plenky tenký

Král,
na nervy poddaným hrál,
když uspořádal bál,
místo aby kraloval.
A tak lidé svrhli ho,
dosadili nového,
moc si však nepolepšili.
A zvolili znovu stejného.

Od křivdy když člověk jihne,
ke spravedlnosti pak tíhne.
Praví, co se hlavou mihne:
„Viníka hněv Boží stihne!”

Ono to tak ale není,
hněvivost se sotva cení.
Ať se nikdo nediví,
Pán Bůh není hněvivý.

máme tady chodník rovný
o něj obec nestará se
úřad spí si dobře zdá se
má přec smlouvu pojišťovny

Já mám z toho strach
měli jsme dnes hrách
hrách ten břicho tvrdí
po hrachu se... jsme hrdí

milá si dnes rande dala
což aby si masku vzala?

Miluju a za to se nestydím,
těším se, až ho zas uvidím,
protože každý pohled na něj
je naprosto neuvěřitelnej.

Tisíce nápadů
láska mi dává,
šťastná do základů
jsem, že mám ráda.

Špatně se zachoval,
protože ji miloval
a pro ni by udělal
i to, co neschvaloval.