Verše

Proč vám tak vadí,
že vykrádám hroby???
Není to úchylka...
je to jen hobby...

Před pár lety chlastal jsem
Jak neřízená střela
Pod obraz a nahý, šel jsem
Na mši do kostela

Dostal jsi se ke mně náhodou
Utekl jsi a já si tě nechala
Čí jsi byl předtím bylo záhadou
Že jsi mého ex bych nehádala

Dala jsem ti volnost běhal jsi ven
Mnohokrát jsi se vrátil potlučený
Ale žil jsi si svůj divoký sen
Kde můj dohled byl nad tebou vyloučený

Vždycky jsi se ze všeho dostal
Ať to bylo cokoliv vždy jsi vyhrál
Nehledě na to zda jsi na nohou přistál
Moc rád jsi si se vším hrál

Do tvých uší jsem šeptala tajemství
Tvůj kožíšek vsakoval moje slzy
Vzniklo mezi námi přátelství
Které však skončilo tragicky brzy

Pokračování básničky

Jsme pro sebe stvoření
- jiné vysvětlení není
toho pouta mezi námi,
projdem spolu branami
šťastné věčnosti,
samé radosti
na nás čekají
- zamilovaní to tak mají...

Ta prázdnota uvnitř, co mě svírá,
pohlcuje mě jako černá díra,
je přímým následkem tvého odchodu,
má životní lásko, bez tebe nemohu...

Uvnitř mého nitra
bouře se odehrává,
uvidíme se zítra
a má hlava to nedává...

Stojím a dívám se jak spíš
Jsi moje všechno to snad víš
Jsi tak bezbranný a maličký
Tvá malá hlavička a ručičky
Stojím tu nad tebou a slibuji
Že tě z celého srdce budu milovat a miluji
Odcházím po špičkách abych tě nevzbudila
Tvoje přítomnost ve mně lásku probudila

Z mého života
zmizela konečně
ta prokletá samota,
cítím se báječně.

já a moje čtyři stěny

hořkosladký život máme

pláčem do cukrové třtiny
krátím si své volné chvíle

pošlu kyslík z mojí hlavy
v krátké horní duté žíle
pro trávu a jdeme slavit

zkrátka mír a láska... amen

Na mou lásku nic nemá,
bez ní bych byla němá,
mé srdce by nebylo,
nic ve mně už nežilo.