Verše

Láska došla do bodu,
kdy se blíží rozchodu.
Energie vysršela,
dál už by smysl neměla...

Že piju vodu z potoka?
Lepší než drátem do oka
Spíš si myslím, že mám kliku
Jinak bych pil ze septiku

Vždycky jsem se líbat chtěla,
ale tohle jsem ještě neviděla...
Jak tu drzost mohl mít
a tak náhle mě políbit?!

Měla panna pána,
byla milována,
ten pocit jí byl dán,
i pán byl milován.

Milovala jsem jednou,
milovala jsem podruhé,
teď už na to kašlu,
táhni do háje, osude!

Příroda je rozmanitá,
zahalená tajemstvím,
chci být voda pramenitá,
o její cestě sním.

Arabský princ musel k soudu
Jel přes Prahu na velbloudu

Koupím trochu lásky
hlavně aby byla v dobrém stavu
může být i z druhé ruky
se záručním listem
bez lepící pásky
si ji nepřilepím na výstavu
složitá, jak na notebooky
operační systém
hledám v manuálu
přesný návod na používání
číslo na bezplatný servis
plán, jak lásku složit
vzadu na obalu
vykřičník a pod ním varování:
„nemějte zbytečné nervy s touhou lásku prožít”
láska na inzerát
bývá velmi poruchové zboží
originál zabalená
vzal jsem ji na splátky
rozbil jsem ji nerad
ona byla totiž vážně boží
když už byla zakoupena
nejde vrátit zpátky...

Toužím po životě
někde na samotě,
kde lišky dávaj dobrou noc,
tam líbilo by se mi moc.

Myslím, tedy jsem
Tedy alespoň myslím, že jsem
A že myslím
Jistě vím jen to, že nic není jisté
A to, že čas zůstane s námi
A my s ním

Svět a vše, co je v něm
Je v rovnováze
Mezi dobrem a zlem
To lidé jsou ti zlí
Ježíši Kriste
Oni si snad myslí
Že nemusí myslet

S každým dalším dnem
Si víc a víc myslím, že nevím, kdo jsem
A kým být smím
A že Země pro mě je tím pravým místem
Kde mohu žít život
Tak, jak si ho vysním...