Verše

Proč pro mě ty jsi cizí,
proč kvůli tobě i brečím,
proč ty jsi ten jediný, ten nenahraditelný.
Vždy, když tě vidím, srdce mi buší až k uším.
Vidíme se jen málo, ale stojí to přece za to.
Má tvář mi září, ale jen když tě spatřím.

Tvé vlasy mechem voní,
v Tvých očích se studánka zelená,
něžně se ke mně skloníš,
jsem Tebou, Lásko, celá zmámená.

A stromy šumí,
v jezírku kvetou lekníny,
slůvka lásky Tvůj šepot tlumí,
pro mě jsi, Milý, jediný.

Však les se mění k nepoznání,
a pomalu se šeří,
jak vlahá se zdá vůně strání,
já svůj osud Tobě svěřím.

Na obloze svítí hvězdička,
ještě je tak maličká.
Její domov je na Marsu,
mamka volá na její sestru Larzu.
Má to jeden háček,
její táta se jmenuje Mráček.
Ve věži je jí smutno,
protože ji vězní na planetě Pluto.
Je jí smutno po domově,
aspoň se může dívat na Přemožitelku na Nově.
Má televizi, ale ta ji nebaví,
protože sní o snu parádním.

Přestávka - reklamní blok,
u telky zažívám šok.

Dělám všechno pro linii,
začínám den s Activií.
Pro svou dobrou kondici,
mám Actimel v lednici.

Nepěstuji mozol pivní,
Mattoni - je efektivní.
Kyselá a nebo sladká,
„OUvocná” je Poděbradka.

Když skončím náročný den,
dám si KOZLA jako křen.
A sousedku jménem Danka
přiláká k nám JIHLAVANKA.

Z výběru mycích prostředků,
mám zaděláno na depku.
DOMESTOS, SAVO nebo SODU
- co mám použít do záchodu?

Posedlá reklamní senzací,
ráno utíkám za prací,
abych pak večer zase zhlídla,
jak REDBULL nám dává denně křídla.

Při reklamách mám pestrou vizi,
když sleduji večer televizi.
A při sledování reklamního bloku,
nepřestávám být neustále v šoku.

Písemné znalosti
jsme zvládli s přehledem,
ústní zkoušku s lehkostí
snad udělat dovedem.

V literatuře jsou dost početná díla,
snad pár se mi jich do paměti vryla.
Pak další dva předměty z odbornosti,
doufám, že zvládnu vše - bez ztráty ctnosti.

My jsme banda tunelářů,
my - elita národa.
Lžem „načisto” bez scénářů,
toť - politická dohoda.

Tunelujem, podplácíme,
všude vládne korupce,
kulantně JEN „odkláníme”,
co je zrovna po ruce.

Gross, Bárta a nebo Ráth,
dlouho nás nebudou SRáth.
Přijdou zase jiní páni,
co umí tunelování
a zaboří se do syta,
do plného koryta.

Nad Tatrami sa blýska,
zvony dive bijú,
náš brat striebro získal,
s Čechmi hymnu vyjú.

Zastavte sa bratia,
kiež sa Rusi stratia.
Slováci nech žijú,
radosť si užijú.

Finy jsme dnes porazili,
třetí místo vydobyli.
Zlato sice letos není,
bronz se ale také cení!

Děkujeme, hoši ČEŠTÍ,
národ vám všem držel pěsti.
A tak skáčem - hop, hop, hop!
Zlatou dáme příští rok!

Proč tančím sama,
když Tebe mám ráda,
proč vstávám samotinká,
když s Tebou má duše spinká,
proč bloudím sama dnem,
když pořád myslím na Tebe jen...
Kéž bys tu teď byl
a úsměv mi vykouzlil.

Oči máš sněhem zaváté,
v nich odráží plamen svíčka.
MILUJI TĚ - říkám již po páté
a líbám tě na přivřená víčka.

V očích máš rosu ranní
a vášeň ti z nich plá.
Já chci být tvojí paní
a navěky jen tvá.