Verše
 
Kategorie
Básničky 12331 - 12340 / 15803
<<__1__1231_1232_1233__ 1234 __1235_1236_1237__1581__>>
Jsou dny stvořené k milování.
Vím, krásnější doba není...
Ale nejsou stále k mání,
člověk chce, příroda mění...

Jsou také dny k povídání,
věř mi, i ty hezké jsou...
Mazlení a objímání,
klid do duše přinesou...

Někdy stačí přitulení,
pohlazení, milá slova...
Mrak se ve sluníčko změní,
nálada je pohodová...
----------------------------------

Když nejsou dny k milování,
ať není Tvoje flinta v žitě...
Udělej si chvíli na ni,
je to hodně důležité...

Přitul se a šeptej slova
o tom, že je Tvoje nej...
Ráno, odpoledne znova,
večer při ní usínej...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Různé

Přidáno: 24. 10. 2012 - 0:53

Posláno: 52x

Známka: 2,09 od 54 lidí

Přidal: Jahodový básník

Autor: © Fanda Tylšar

OHODNOCENO
Hladím dřevo po létech,
jako louky po květech,
letokruh každý,
vepsán je navždy,
a semena tvá na dětech.

Buk, Dub, Olše, Osika,
dlaň má, jich se dotýká,
vrásčitá kůra,
sušená můra,
do prstů proniká.

Hladím stromy po listí,
duše má se očistí,
od neřesti,
od bolesti,
které srdcem prosviští.

Líbám stromy u kořene,
dotýkám se letmo kmene,
vdechuji tebe,
poznávám sebe,
a touhy láskou zapálené.

Hladím stromy ve větvích,
bloumám ve snech podivných,
řekni - chci tě,
obejmu tě,
z lístků růží v nádvořích.

Snad to není velký hřích...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Různé

Přidáno: 23. 10. 2012 - 15:35

Posláno: 42x

Známka: 2,24 od 54 lidí

Autor: © Robin Marnolli

OHODNOCENO
Poklad je poklad, to každý ví,
jen ty a já jsme pořád mladiství,
ale ze všech největší poklad je,
upřímné přátelství.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Přátelství

» Různé

Přidáno: 23. 10. 2012 - 10:03

Posláno: 58x

Známka: 2,56 od 80 lidí

Autor: © Noemi Pěkníková

OHODNOCENO
Díky Vám - veršující kolegové,
za Vaše výtvory, co dáváte sem snové.
Je v nich cit, smutek, láska i dobrota,
každičký skutek - koření všedního života.

Ta neúprosná všední realita,
ať skutečná či umělecky snová,
je zde do různých dílek věrně skryta,
kde slova jsou tak něžně sametová.

A tak se často obracím
na tyto milé umělecké stránky,
kde k oblíbeným dílkům se navracím...
Jak ráda mám mnohé veršovánky!

Na verších, lidé, nesejde,
vždyť milá jsou i ze života slova.
Co z umělecké duše odejde,
jsou křehká slova básníkova.

Jak pestrá je ta básnická rovina,
kde jsou vetkané stovky duší.
Zde jsme jedna velká tvůrčí rodina,
co za pocity se nestydí
- a romantická duše jí sluší.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Lidé a vztahy

» Různé

Přidáno: 23. 10. 2012 - 7:46

Posláno: 62x

Známka: 2,05 od 59 lidí

Přidal: actimelka-basne@seznam.cz

Autor: © Actimelka

OHODNOCENO
Já podlehla jedinkrát hloupému pokušení,
tvá citová facka mě prostě shodila ze sedla.
Zelenou dala odplatě, teď hledám marně odpuštění,
tys však zradil mě a touha „vrátit zpět” mou mysl posedla.

Jak já se bála jenom o tebe!
Tys ale podvedl mě s jinou...
Svědomí pálí mě a pravda zazebe,
dodnes se cítím přesto vinou.

Však byla jsem v mrákotách, bez tebe,
zmatená a ublížená jako laň.
Teď omlouvám se, dodnes za sebe,
nikdy už nesplatím nikomu stejnou daň.

Ten, co mi nabídl nezištně lásku svou,
dodnes mi nedal svoje odpuštění.
Zrazena, sama - jdu stále cestou svou,
dnes omlouvám se za své poblouznění.

Tenkrát ta něžná křídla motýlí,
poskytla mi ochotně náruč svojí,
v ní zapomněla jsem na bolest - i když na chvíli,
dnes už vím - jak odplata a zrada hodně bolí.

Přesto mé city byly tak průzračné,
v lásce já neumím nikomu totiž lhát.
Byl mi tak nablízku, doteky, léčivé, zazračné,
teď zbyde mi jen na lásku vzpomínat.

Dodnes mou myslí zmatené obrazy plují,
tvá náruč, co nabídla mi křídla motýlí.
Díky a omlouvám se za tu slabost mojí,
dal jsi mi oporu, lásku - i když jen na chvíli.

Tak já přeji svému romantickému rytíři,
ať přestane mně vyčítat a nemít rád.
Dal mi své srdce na stříbrném talíři,
ukázal, jaké to je umět nezištně milovat.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Různé

Přidáno: 23. 10. 2012 - 4:39

Posláno: 41x

Známka: 1,97 od 37 lidí

Přidal: actimelka-basne@seznam.cz

Autor: © Actimelka

OHODNOCENO
Já zhlédla se v rozbouřené sopce,
jíž mé city jsou možná k smíchu.
S hravostí roztouženého skopce
mě láká k vášnivému hříchu.

Však to modré nebe plné červánků,
mi nabízí věčnost čisté lásky
a pokušení vášně ve spánku,
přichází - kdy se mu oddám, bez sebemenší vrásky.

Však ráno přijde pravdy políbení,
kdy modrá tůňka mi nabízí věčnost milování.
Ten klenot v jeho srdci našel u mě zalíbení
a já volím tu stálou lásku, je konec rozjímání...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Různé

Přidáno: 22. 10. 2012 - 7:43

Posláno: 40x

Známka: 2,31 od 45 lidí

Přidal: actimelka-basne@seznam.cz

Autor: © Actimelka

OHODNOCENO
Seděla naproti mně,
tvářila se tajemně,
ta dáma z kupé.
Vysála ze mě všechen cit,
teď pořád chtěl bych s ní být,
mé myšlenky jsou tupé...
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Různé

Přidáno: 22. 10. 2012 - 0:09

Posláno: 25x

Známka: 2,70 od 30 lidí

Autor: © www.verse.cz

OHODNOCENO
Jednoho dne se otočíš a zjistíš,
že jsem odešel.

Zítra by mělo pršet,
ale já bych chtěl následovat slunce,
jednoho dne pochopíš,
že jsem byl jedinečný,
ale i kdyby zítra vážně pršelo,
budu následovat slunce.

A teď přišel čas,
také má láska,
ale já musím jít.

Myslel jsem, že přátele ztratím,
na samém konci,
ale ty víš.

Zítra by mělo pršet,
a já chci následovat slunce,
ano, zítra bude pršet
a já následovat slunce.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 21. 10. 2012 - 23:49

Posláno: 32x

Známka: 2,23 od 35 lidí

Autor: © Robin Marnolli

OHODNOCENO
Našla jsem si novou lásku,
ty si asi kladeš otázku,
kdo to je?
Můžeš třikrát hádat,
její chuť je jako tvůj polibek,
věřit mu můžu,
ne jako tobě,
který mě podvedl s tou krávou,
já procházela se trávou,
přemýšlela o tom,
ty jsi řekl,
já povím ti to potom,
nebaví mě čekat,
proto odcházím,
děkuju ti za společnost,
ale tahle rána zůstane v mém srdci,
na vždycky.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Smutné

» Různé

Přidáno: 21. 10. 2012 - 8:54

Posláno: 28x

Známka: 2,82 od 38 lidí

Autor: © Já

OHODNOCENO
Neznám tě,
ale chci tě, a ještě mnohem víc,
slova plynou skrz mne,
a stále mne naplňují, něco říkajíc,
jenže já nereaguji.

Tyto hry nekončí,
je to víc, než mé vnímání,
budu hrát, až najednou zmizí.

Má loď se potápí,
proč zrovna nyní,
a já bych chtěl tak moc domů,
máš na výběr, volá mne naděje hlas,
mám ještě čas, mám ještě čas?

Tak pomalu následuji ty oči,
oči, které mne přece už znají,
nemohu se vrátit.
Ponuré nálady mě svírají,
drolí mne na písky,
natřu se černě, nejde to zvrátit.

Trpíš velmi moc,
stále se sebou válčíš,
dnes je čas výhry.
To se mi líbí Sdílet na Facebooku

Láska

» Různé

Přidáno: 21. 10. 2012 - 8:02

Posláno: 36x

Známka: 2,33 od 40 lidí

Autor: © Robin Marnolli

OHODNOCENO
Básničky 12331 - 12340 / 15803
<<__1__1231_1232_1233__ 1234 __1235_1236_1237__1581__>>

Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100

Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody

Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD

obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne

Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné

SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2

( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )

To se mi líbí Sdílet na Facebooku
Web používá cookies. OK Info