Verše

Co dodat k dnešnímu dni,
beze slov odchází, jako Ty, lásko,
ráno otevřu oči a znovu si Tě budu promítat.
Tak smutně a dlouze vleče se každý den, lásko,
pořád mám na co myslet a na co vzpomínat.
Mám strach, že tohle nikdy neskončí, lásko,
život mi neběží, jak bych si přál.
Myšlenka na Tebe mi svazuje ruce, lásko,
schází mi dotek a úsměv, co hřál.
Nikdy se nevrátí, co život nám už dal, lásko,
krásné vše zmizelo, kryje jej temnota.
Chtěl bych každý nový den Ti povědět, lásko,
že opravdu krutá je láskyplná samota.

Sluníčko! Stůůůj!

Jako sen krásný by se mi zdál,
když jsem jí prvně tváří v tvář stál,
a já ten sen chci žít každý den
a napořád s ní být už jen.

Do vlasů dal jsem jí růži,
pohladil tu jemnou kůži,
polibky její rty skrápěl
a v žáru noci se utápěl,
s tou, o které už vím,
že nikdy ji neopustím.

Já už nic vůbec nevnímám,
v mé hlavě jen už tebe mám.
Když na tebe myslím,
se směju a červenám.
Každé ráno, když se probudím,
před sebou tě stále vidím.
Hned po ránu já dobrou náladu mám,
líbám tě a se zase usmívám.
Díváš se na mě, jak já spím,
čekáš, až se zase probudím.
Koukáš na mě a se usmíváš,
doneseš mi kafe a mi říkáš:
Krásný ráno, miláčku, ti přeji,
jsi má dívka jediná, kterou miluji.
Už prostě já nic nevnímám,
jsem ták šťastná, že tě mám.
Jsi druhá půlka mého srdce,
já miluji tě čím dál více.
S tebou je mé srdce celé,
to srdce, co pro lásku jen bije ;)

Dobrou noc, Broučku slaďoučkej,
ať je sen tvůj děsně divokej.
Ať tvé sny promění se ve skutečnost,
a k tobě cestu najde si má maličkost.

Čas tvůj ať zastaví se,
a naše setkání uskuteční se.
Naše těla by se chtěla,
tak nezlob a nebuď tak smělá.

Najdi si chvilku pro naše smysly,
a nic zlého si o mně nemysli.
Jen zájem o tebe mám,
tak proč tu být tak sám.

Už konečně ten náš vztah na dálku končí,
mé srdce bolavé se zde pomalu se vším loučí.
Jde mi, lásko, jen o náš vztah,
vím, jak móc mě máš rád.
Že my jednou budeme společně žít,
o tom sis nechával léta jen snít.
Ale já už nechci být jen tvým snem,
už aby přišel ten velký den.
Ten den, kdy si pro mě na letiště přijedeš,
a plný lásky a štěstí domů odvezeš.
Potom budeme žít jeden pro druhého,
chci už, lásko, aby to bylo.
Jsi můj život a já žiju i pro tebe,
myslím teď za dva a né jen na sebe.
S naší láskou jsme si dokázali,
že se vyplatí čekat na ty pravý.
Ta naše láska je ta pravá,
ta naše láska tu zkoušku zvládla.
Já děkuji ti za tu lásku tvou,
už jen s tebou zůstanu šťastnou.
Konečně začne náš společný život ;)

Odpouštím ti tvé chyby,
zapomínám na ty tvoje sliby.
Hlavu plnou otázek na tebe mám,
ale milovat tě pořád nepřestávám.
Může člověk milovat až tak prudce?
Nikdy nechci zlomit naše společné srdce.
Vím, že si myslíš, že po tom všem ti nevěřím,
dlouho mi to trvá, než tomu uvěřím.
Už nebaví mě ty naše společné hádky,
pak volám jen Lásko, vrať se zpátky!
Odpouštím ti to, že jsi mě podvedl,
že nakonec jsi kvůli mně podlehl.
Vím, že bys to už znovu neudělal,
že jsi zapomněl na tu, kterou jsi taky miloval...
Z celého srdce, Lásko, věřím ti,
a proto ODPOUŠTÍM TI!!! ...

Miláčku, toužím po tobě tak moc,
a to je přede mnou ještě celá noc,
sny mé moc živé jsou,
počítám den za dnem, jak po sobě jdou.

Každý den jako by 48 hodin měl,
kéž bych ten čas posunout směl,
leč bohužel jen smrtelník jsem
a nikoliv pán času,
tak zbývá mi dál počítat dny,
kdy chytím tě kolem pasu.

Dlouhá doba je to, která nás dělí,
už chci být s tebou, chci být smělý,
vnímat tvůj tlukot srdce,
držet a svírat tvé dlaně v mé ruce.

Dívat se do tvých očí,
už zase se se mnou svět točí,
dát ti to, cos ve svých snech
přála si už dlouho zažít,
teď však musím všechny ty dny přežít.

Dnes zbývá mi jen,
nechat si zdát o tobě sen,
krásný jistě bude jako vždy,
teď rychle usnout, ať přijdou co nejdříve sny.

Každým dnem se tento okamžik blíží,
už se mi oči únavou klíží,
buď pro dnešek sbohem, lásko,
a ve snech mých prosím ožij, má krásko.

Až prožiju jeden sen,
bude tu už další den,
tak rychle zavřít oči a spát,
a snění si dopřát.

Krásné a sladké sny, miláčku, o nás dvou,
buď prosím jenom mou.

Už se, lásko, na to móóc těším,
až sednu do letadla a k tobě poletím.
Zkrátka už se těším na ten let,
že se, lásko, vracím k tobě zpět.
Těším já se prostě už na to,
až v Praze přistane mé letadlo.
Už se nemůžu dočkat toho dne,
kdy poletím, lásko, k tobě.
Až já přiletím domů,
k tobě já rychle utíkat budu.
Pak se mé srdíčko zas rozbuší,
já budu konečně v tvé náruči.
Se prostě těším, že tě pak budu u sebe mít,
tě smět pohladit a dlouze krásně políbit.
Už se móóóc těším...

Ráno když se probudím,
na tebe, miláčku, pomyslím.
V náručí tě mít,
štěstím a láskou zahalit.
Něhu a lásku ti dát,
aby jsi věděla, že tě opravdu mám rád.
Celým srdcem tě milovat,
květy růží tě zasypat.
Do náruče tě vzít,
společným životem s tebou jít.