Zamilované básničky

Jak Ti, lásko, říci
Že jediný jsi v srdci mém
Dopustila jsem se velké chyby
Netušící
Že ocitnu se v tunelu chladném
Zebe mi, zebe
Není pro mne modré nebe
Ani tvé zářící oči
Jen slunce zapadající
Dál budu žít bez Tebe
Ruce studí
Oči klopím
Tvoji tvář neuchopím
Květen, lásky čas
Však bez nás
Žádné políbení, hlazení
Zůstává v těle mrazení

Chtěla bych brečet, ale musím se smát.
Chtěla bych mu říct pravdu, ale musím lhát.
Chtěla bych, aby se se mnou dokázal smát
a aby mě měl vážně rád.
Hrozně moc ho miluji,
a proto nade vše slibuji:
Jiného nechci, jen jeho přeji si mít,
celý život bych s ním dokázala žít.

Na svých kotnících
Cítím tvoji dlaň
Mírný tlak pevného stisku
Chlapská láska
Jemné doteky
Jsem s láskou v koncích
Chraň mne, lásko, chraň
Napiš na kousek lístku
Jak miluješ mne
Že jsem tvá jediná
V ruce květy
Pod tvými doteky
Do neznáma vzlétnu
Při tvé přítomnosti
Dosti
Srdce praská
První a poslední láska

Když máš někoho rád,
utrhni větvičku,
dej své milé hubičku,
rozkvete na to tata
a bude tě mít za to ráda...

Říká se, že když něco chceme,
není k tomu vždy jednoduchá cesta.

Stačí však jeden úsměv a pohled
a najednou není cesty zpět.

Slyšíš jen, jak ti tvé srdce
říká: udělej první krok,
i když hlas v tvé hlavě říká stop.

Říká se, že když naše srdce je nejisté
a přesto jsme rozhodnutí za něčím jít,
máme to přesto do svých rukou vzít.

Lásku prý najdou ti, kdo v ni věří,
a nemáme ji už nikdy pustit.

Můžu kontrolovat své myšlenky,
ale nemůžu umlčet své pocity.

Říkáš, že jsou v životě
těžší věci na zvládnutí.

Být s tebou a přítelem být,
přitom uvnitř cítit něco víc...
to je to, co mě nejvíc tíží.

Vymyslela jsem tisíc důvodů, proč zapomenout,
bojuji se svými pocity každou svou minutu,
ale nedá se vyhrát nad láskou...

Vím, že hluboko uvnitř cítíš to samé,
je nemožné to neustále skrývat a dělat,
že jsme jen přátelé...

Je to láska zakázaná,
ale risknu klidně všechno,
už je mi to jedno.

Nechci počítat další roky bez Tebe,
už to nezvládám, už ne...

Když se říká, že máme jít za tím, co chceme,
tak bychom se neměli bát a bojovat až do konce...

Ptal ses, lásko moje, mne,
jestli si tě vezmu na dalších dvacet let,
hádej, co za odpověď, lásko, já ti dám,
„ano”, lásko moje, už nechci, abys byl sám,
chci si tě, lásko, na zbytek života vzít,
chci už jenom s tebou šťastně žít,
lásko, už jenom tebe chci šťastným udělat,
a už konečně děti z naší lásky ti dát.
Ty si to, lásko moje, zasloužíš,
miluji tě, se mi líbíš,
tolika lásky ty mně denně dáváš,
už jenom ty mne šťastnou uděláš.
S tebou, lásko, je mi tak nádherně,
už jenom mne tvé srdíčko hřeje.
Ptal ses mne, miláčku, vezmeš si mne,
má odpověď je „ano”, Romane,
chci, ať to ví už všichni,
že už jsem jenom tvá navždy.
Miluji tě, Romane <3

Proč jsi tak smutná, lásko má,
srdce mé vždy zabolí,
chci Tě chvíli rozesmát,
a koupit Ti sladké cukroví.

Proč jsi tak smutná,
Tvé oči jsou krásné,
jako květ jabloní.

Proč jsi tak smutná,
když se na Tebe podívám,
Tvé ruce Ti rád zahřívám.

Proč jsi tak smutná,
když jdeš večer spát,
vzpomeň si na mne,
že Tě mám rád.

Sedím tu v tichu mezi barvami,
vytvářím si v duchu mužů celé seznamy.
Jaký by měl být pravý ideál,
abychom si řekly, ten za to čekání stál?
Především by měl být odvážný a umět nás sbalit
a ne všechnu práci na ženu svalit.
Musí být klidný, žádný pruďas,
nemusí být bohatý, ale ani chuďas.
Lásku svou ukazovat nám se sluší,
nejlépe nad kyticí rudých růží.
Měl by mít oči jenom pro mě,
a ne šilhat po každé sukni v domě.
A nakonec by měl být trošku praštěný,
ať v tom my ženy nejsme osamoceny :-D

Přísahám, že se snažím,
ale přesto mé myšlenky vždy skončí u Tebe.

Je to silnější než já,
nemohu ignorovat to, na čem mé srdce trvá.

Jsi jako magnet, stále silnější,
přitahuješ mě čím dál víc.

Je pro mě těžké se před Tebou ovládat,
před Tvou láskou už nemohu utíkat.

Čas jako by neexistoval, když jsem s Tebou,
mé problémy a starosti jdou stranou.

Je to pro mě čím dál těžší,
předstírat, že nic necítím,
když se Ti podívám do očí.

Čas plyne rychle
a my si na přátele dál hrajeme.

Vím, jak těžké je pocity skrýt,
a jak se mým přítelem snažíš být.

Tvé oči se však vždy rozzáří, když mě vidíš,
Tvé úsměvy tě vždy prozradí.

Jen Tvá hrdost a strach je zatím větší,
a tak je ve hvězdách, kdy si přiznáš, co cítíš.

Srdce má však jako jediné vždy pravdu,
a tak prosím poslouchej,
jakou Ti dá jednou časem radu...

Když tvoje milá žárlí pro Tebe,
znamená to, že tě už mooc miluje,
i když ta žárlivost důvod nemá,
ona se tím ničí vlastně sama,
žárlivost také k lásce patří,
ale hodně žárlivosti všechno zničí.
Když tvá milá žárlí na tebe,
je to prostě proto, že tě chce mít jen pro sebe.
I když tě pak s jinou ona vidí,
tak ji to moc u srdce bolí.
Když jí řekneš, že je u tebe doma tvá bývalá,
má strach, že tě ztratí, a začne žárlit tvá milá.
Tvá milá ti ale důvěřuje, žárlí zase,
ale jen proto, že tě prostě miluje,
s žárlivostí to vůbec jednoduché není,
ale žárlivost je tam, kde dva se milují.
Je tu a už tu stále bude.
Proti žárlivosti jen vyhraje
ten, kdo důvěřuje a srdcem miluje.