Zamilované básničky

Potkali jsme se v Brně,
lezla na Špilberk hrdě,
v polovině jí došel dech
a já měl u sebe piva měch,
nechala se zlákat
a začla se se mnou flákat
po okolních křoviscích,
ještě teď slyším její smích.

Ty jsi moje srdce,
ani nevíš, jak tě mám rád.
Moje láska k tobě je tak silná,
že přežil bych nekonečný pád.
Jsem rád, že můžu sdělit někomu své city.
Proto píšu pro tebe básničkové hity.
Aby jsi věděla, že ty jsi moje láska věčná.
V mém srdci budeš vždy jedinečná...

Potkali jsme se v balónu,
vyšla zrovna ze salónu,
účes jí držel,
tak jsem to nevydržel
a trochu pomohl tomu.

Ty jsi, Romane, to nejkrásnější,
co se v mém životě mohlo stát.
Jsem s tebou tou nejšťastnější,
a už jenom tebe budu stále milovat.
Ty jsi mé největší štěstí, co já dostala,
jsi ten život, co já vždy chtěla.
Ten život plný lásky,
žít s tebou je moc krásný.
Už, lásko moje, bez tebe žít nemůžu,
ty jsi ten život, co já miluju.
Jsem s tebou tou nejšťastnější na světě,
chci ti, lásko, jedno říct:
Miluji tě <3

Oči se mi spánkem klíží,
jak se černá hodina blíží,
chci JI cítit vedle sebe,
pak usnu jak denní nebe,
ONA je ta jedinečná
LÁSKA moje věčná.

Potkali jsme se na dálnici,
jela za volantem spící,
trochu jsem do ní ťuk,
vystřelila jak puk
a skončili jsme oba za krajnicí.

Benátská zrcadla výkladních skříní
odráží tvůj rozněžnělý stín.
Skoupím všechna tvoje přání
a obalím je lístky kopretin.
Řekni L a ptáci začnou zpívat,
v tom tichu rozeznám tvé tiché Á,
S v objetí spolu vytvoříme,
krajina kolem dá nám KA.
Podle toho slova hledej,
napsané ho v očích mám,
nemám tušení jména žádné,
tvou podobu však dobře znám.

Miláčku můj, je mi smutno, když bez tebe jsem.
Chci být pořád s tebou a nemít o tom jen sen.
Chci se s tebou mazlit, líbat se a tak dále,
nemůžu se dočkat na další víkend,
koukat do tvých očí, bych chtěla stále a stále.
Nemůžu se dočkat dne, až už budem spolu,
probouzet se každý ráno vedle tebe
a snídat u jednoho stolu.
Užívat si dny jen s tebou,
chodit na procházky, držet se za ruce,
smát se spolu a další krásný věci.
Tohle vše, já si moc přeju.
Miluju tě hrozně moc,
jsi můj život, moje všecičko na světě.
Vždy si pamatuj, že já tě nikdy neopustím,
chci být jen s tebou... a přijít o tebe?
NE, to já nikdy, prostě nikdy, nedopustím! :*

Nejhorší je psát si s ním
a vědět, že ho miluju.
Nejhorší je, že já to vím,
já ho asi miluju.
Nejhorší je nevědět co psát.
Nejhorší je myslet na něj a nemoci se smát.
Nejhorší je nemoci mu to říct,
říct mu Miluji Tě,
říct mu promiň prosím,
ale Chci Tě.
Tys dospělý,
já ještě „dítě”.
Je nemožný mít tě,
říct ti Miluji Tě.
Promiň, Pájo.

Potkal jsem ji v parku,
kousnul jí do párku,
dala mi facku,
řekla: Ty fracku!
Prostě dračice,
miluju ji nejvíce.