Básničky o zvířatech a přírodě

Usmívá se sluníčko,
ač mlha je maličko,
dnes je to jeho den
a bude jak krásný sen.

Je velkou touhou štěněčí
vědět, že je něčí,
že může si s tebou vždy hrát
a máš ho nadevše rád.

V černých lesích plných běsu,
pobíhá tu šmouha děsu.
Srst temná jak samotná noc,
oči však volají o pomoc.
Je to samotář, jak má být,
však chybí mu smečka, nemá s kým výt.
Pro záchranu její opustit ji musel,
aby lovec po vlčících nešel.
Lovce střásl až mimo svůj les,
teď neví, kde je, a přepadl ho stres.
Čerstvý sníh zavál všechny jeho stopy
a chladný vzduch zmátl všechny pachy.
Toulá se lesem dál a dál, začíná hlad mít,
ale počkat, něco začíná se dít.
Zvedne hlavu, zavětří,
oklepe se, zavrčí,
náhle se rozběhne světlu vstříc,
a vidí ovečku u betléma spíc.
Co mu zbývá, když má hlad,
rozhodl se riskovat.
Běží, běží, to to klouže,
ovci chytí, kouše, rdouše.
Najednou štípnutí v tlapce cítí
a náhle ležící a spící,
jede bůhví kam k lesu,
opět plného běsu.
Vlka totiž znali hodní lidé, co tenkrát našli ho,
čip mu dali a do lesa vesele vsadili ho.
Pokřtili ho Blacklucky, protože měl štěstí,
a doufali, že už ho víckrát nepotkají v blízkosti lidí.
Teď je Blacklucky opět se svou smečkou,
a je šťastný, že se i znova potkal se slečnou,
co tenkrát mu zachránila život,
však udělala to znova
a on navždy si ji bude pamatovat
jako záchranu svou statečnou.
Tak běhá si vlček šťastně už po svém lese
a každý lovec, co tam vleze, ošklivě si to odnese.

Léto nejvíc rádi máme,
venku si ho užíváme,
všechno možné hrajeme,
u toho se smějeme,
nesmí chybět taky voda
a zmrzlinová lahoda,
je to prostě období,
které náš rok ozdobí.

Venku je horké počasí,
že jeden vypustí duši asi,
už aby se obloha zatáhla,
zchladila se země vyprahlá.

Sluníčko hřeje,
co si kdo přeje,
prázdniny splní.
K moři se těšíme,
co dělat tam, víme,
i ten pes vrní.

Máme rádi morčata,
protože jsou kulatá
a taky pořádně chlupatá.
Ať chlapci či děvčata,
milujeme zvířata,
sní všechno natotata,
obzvlášť naše morčata.

Mám dva černý koně vraný,
stáj mají blízko města Slaný.
Pečuji o ně velice,
dobře funguje jim běhání i stolice.
Také oba závodí,
dbám na to, aby nebyli marodi.
Mám na startu oba koně,
tuhle zprávu posílám SMS, přítelkyni Soně.
První závod vůbec,
tak to je na rozběhání a zkoušku leda,
ve vítězství se doufat vůbec nedá.
Však ono to přijde, vítězství mé klisny i hřebce,
oba poběží na výhru křepce.

Pokračování básničky

Venku slunce svítí,
louky jsou plné kvítí,
léto v plném proudu
navštívilo naši rodnou hroudu.

Slunce svítí, ptáci zpívají,
příchod léta se prostě neutají,
stačí vyjít na chvíli ven
a okusit to počasí jak sen.