Básničky 6641 - 6650 / 7611
Mám teď já to smůlu jen,
chtěl já tě mít, ale né jako sen.
Svou lásku chtěl jsem ti dát,
vášnivě tě líbat, milovat.
Né, nechci si stěžovat, ani ti nic vyčítat,
jen krásná slůvka lát,
tvou lásku si stále přát,
snít a na tebe vzpomínat.
Má láska k tobě byla více nežli cit,
v mysli mé teď probíhá, zmatek, zmatek veliký,
já miloval víc nežli ty.
Tak to někdy v lásce chodívá,
kdo miluje víc, láska končí, a v srdci to bolívá...
chtěl já tě mít, ale né jako sen.
Svou lásku chtěl jsem ti dát,
vášnivě tě líbat, milovat.
Né, nechci si stěžovat, ani ti nic vyčítat,
jen krásná slůvka lát,
tvou lásku si stále přát,
snít a na tebe vzpomínat.
Má láska k tobě byla více nežli cit,
v mysli mé teď probíhá, zmatek, zmatek veliký,
já miloval víc nežli ty.
Tak to někdy v lásce chodívá,
kdo miluje víc, láska končí, a v srdci to bolívá...
Vlny narážejí do mé lodi,
plachty ve větru se dmou,
přemítám, kdy zase kotvu shodím,
kdy pokochám se krásnou zátokou.
Pluji už dlouho, a loď má, ta je věrná,
znám už na ní každý trám,
plavba někdy pěkná, jindy mizerná,
obě plavby já vždy uvítám.
Stále mám srdce dobrodruha,
a před světem stále utíkám,
plavím se tam, kde ukáže se duha,
na své lodi se plavím sám.
Čekám na den, kdy v srdci mém,
zrodí se hvězda zářící a jasná,
jak když na louce v oparu mlhavém,
přijde trhat květy dívka krásná.
Čekám na ten správný přístav,
do kterého jednou budu moci vplout,
tam líbat bych chtěl stále stejná ústa,
svou múzu chtěl bych v náruč přivinout.
V ten den záblesk v očích objeví se,
a mou tvář úsměv projasní,
až naše oči zas a znova setkají se,
každý ten okamžik bude překrásný.
plachty ve větru se dmou,
přemítám, kdy zase kotvu shodím,
kdy pokochám se krásnou zátokou.
Pluji už dlouho, a loď má, ta je věrná,
znám už na ní každý trám,
plavba někdy pěkná, jindy mizerná,
obě plavby já vždy uvítám.
Stále mám srdce dobrodruha,
a před světem stále utíkám,
plavím se tam, kde ukáže se duha,
na své lodi se plavím sám.
Čekám na den, kdy v srdci mém,
zrodí se hvězda zářící a jasná,
jak když na louce v oparu mlhavém,
přijde trhat květy dívka krásná.
Čekám na ten správný přístav,
do kterého jednou budu moci vplout,
tam líbat bych chtěl stále stejná ústa,
svou múzu chtěl bych v náruč přivinout.
V ten den záblesk v očích objeví se,
a mou tvář úsměv projasní,
až naše oči zas a znova setkají se,
každý ten okamžik bude překrásný.
Hledám slova, jak Ti vyznat lásku,
pro Tvé štěstí dávám všechno v sázku.
Jsi osud, nebo jsem si Tě vymodlil?
Kdo ví. Teď vedle Tebe bych nejraději byl.
A dvě prostá slůvka Ti říct.
Miluji Tě, křičí moje srdce. A co je víc?
pro Tvé štěstí dávám všechno v sázku.
Jsi osud, nebo jsem si Tě vymodlil?
Kdo ví. Teď vedle Tebe bych nejraději byl.
A dvě prostá slůvka Ti říct.
Miluji Tě, křičí moje srdce. A co je víc?
Vlaštovko malá, odkud přilétla jsi?
se studeným vánkem od vysokých hor?
nebo z luk rozkvetlých, tam kde hluboké lesy?
Anebo snad z travnatých plání?
nebo od jezer blankytných a hlubokých?
Pověz, sám nemám totiž zdání.
Vlaštovko malá, co doposud dělala jsi?
odešla jsi od rodiny?
kdepak včera hrávala sis?
Pověz mi, neb nemám zdání,
den už ke konci se chýlí,
a den už za stromy se sklání.
Vlaštovko malá, hledáš zde nový domov?
zde ti hrozí nebezpečí,
Orli slétají se na lov.
Ta tvoje krajina, tam v té ty jsi doma,
marně hledáš dobrodružství,
čeká tě tu jen pohroma.
Vlaštovko malá, brzo vylétla jsi z hnízda,
nejsi ještě připravená,
nepoznáš, kdo falešně tu hvízdá.
Chci poprosit tě naposledy,
vzlétni prosím do oblak,
ať ušetříš mi zlé pohledy.
Potom cestou luční, voňavou já odešel,
nevím, zdali poslechla mě,
už nikdy jsem ji neviděl.
se studeným vánkem od vysokých hor?
nebo z luk rozkvetlých, tam kde hluboké lesy?
Anebo snad z travnatých plání?
nebo od jezer blankytných a hlubokých?
Pověz, sám nemám totiž zdání.
Vlaštovko malá, co doposud dělala jsi?
odešla jsi od rodiny?
kdepak včera hrávala sis?
Pověz mi, neb nemám zdání,
den už ke konci se chýlí,
a den už za stromy se sklání.
Vlaštovko malá, hledáš zde nový domov?
zde ti hrozí nebezpečí,
Orli slétají se na lov.
Ta tvoje krajina, tam v té ty jsi doma,
marně hledáš dobrodružství,
čeká tě tu jen pohroma.
Vlaštovko malá, brzo vylétla jsi z hnízda,
nejsi ještě připravená,
nepoznáš, kdo falešně tu hvízdá.
Chci poprosit tě naposledy,
vzlétni prosím do oblak,
ať ušetříš mi zlé pohledy.
Potom cestou luční, voňavou já odešel,
nevím, zdali poslechla mě,
už nikdy jsem ji neviděl.
Jsi má jediná láska.
Přesto z tebe nevyjde ani hláska.
Miluju tě moc a moc,
přeju si s tebou strávit každou noc.
Když mě vidíš, oči se rozzáří,
když vidím já tebe, hlava se mi zatočí.
Přesto z tebe nevyjde ani hláska.
Miluju tě moc a moc,
přeju si s tebou strávit každou noc.
Když mě vidíš, oči se rozzáří,
když vidím já tebe, hlava se mi zatočí.
Nemohu vyhnat své myšlenky z hlavy,
myšlenky na tebe, a na tvé zrady.
Den za dnem proniká ostří do těla,
nemohu uvěřit, žes to tak chtěla.
Nevím, kam vede mě myšlenek cesta,
vtáhlas mě mocí svou do svého města.
Ten tvůj svět zpočátku nezdál se podivný,
ani dnes nechápu, proč je tak nevlídný.
Tvému srdci věřil já jsem do poslední chvíle,
než jsi přišla, sundala mi mé slepecké brýle.
Pokračování básničky
myšlenky na tebe, a na tvé zrady.
Den za dnem proniká ostří do těla,
nemohu uvěřit, žes to tak chtěla.
Nevím, kam vede mě myšlenek cesta,
vtáhlas mě mocí svou do svého města.
Ten tvůj svět zpočátku nezdál se podivný,
ani dnes nechápu, proč je tak nevlídný.
Tvému srdci věřil já jsem do poslední chvíle,
než jsi přišla, sundala mi mé slepecké brýle.
Pokračování básničky
Jsi cukřík
zabalený v celofánu
Za výlohou
v našem krámu
Každý den přešlapuji
před krásnou výlohou
Jsi pro mne nedostupný
zabalený pro jinou
Znám chuť tvého těla
Jak já bych tě chtěla
Na stříbrném tácku
nabízíš se celičký
Však jen střípek z tebe
mám na dlani
Jsi pro mne zabalený
tajemný, nedostupný
Lásko, neznáš pocit
sladké chutě
s hořkou příchutí
Cukřík,
slzami pokrytý
zabalený v celofánu
Za výlohou
v našem krámu
Každý den přešlapuji
před krásnou výlohou
Jsi pro mne nedostupný
zabalený pro jinou
Znám chuť tvého těla
Jak já bych tě chtěla
Na stříbrném tácku
nabízíš se celičký
Však jen střípek z tebe
mám na dlani
Jsi pro mne zabalený
tajemný, nedostupný
Lásko, neznáš pocit
sladké chutě
s hořkou příchutí
Cukřík,
slzami pokrytý
Láska je pouto dvou lidí,
láska je, když se dva stydí.
Láska je touha být vidět,
láska je touha být slyšet.
Láska je cit, který tě trápí,
láska je mít toho, co se vrátí.
láska je, když se dva stydí.
Láska je touha být vidět,
láska je touha být slyšet.
Láska je cit, který tě trápí,
láska je mít toho, co se vrátí.
Jsou dny stvořené k milování.
Vím, krásnější doba není...
Ale nejsou stále k mání,
člověk chce, příroda mění...
Jsou také dny k povídání,
věř mi, i ty hezké jsou...
Mazlení a objímání,
klid do duše přinesou...
Někdy stačí přitulení,
pohlazení, milá slova...
Mrak se ve sluníčko změní,
nálada je pohodová...
----------------------------------
Když nejsou dny k milování,
ať není Tvoje flinta v žitě...
Udělej si chvíli na ni,
je to hodně důležité...
Přitul se a šeptej slova
o tom, že je Tvoje nej...
Ráno, odpoledne znova,
večer při ní usínej...
Vím, krásnější doba není...
Ale nejsou stále k mání,
člověk chce, příroda mění...
Jsou také dny k povídání,
věř mi, i ty hezké jsou...
Mazlení a objímání,
klid do duše přinesou...
Někdy stačí přitulení,
pohlazení, milá slova...
Mrak se ve sluníčko změní,
nálada je pohodová...
----------------------------------
Když nejsou dny k milování,
ať není Tvoje flinta v žitě...
Udělej si chvíli na ni,
je to hodně důležité...
Přitul se a šeptej slova
o tom, že je Tvoje nej...
Ráno, odpoledne znova,
večer při ní usínej...
Hladím dřevo po létech,
jako louky po květech,
letokruh každý,
vepsán je navždy,
a semena tvá na dětech.
Buk, Dub, Olše, Osika,
dlaň má, jich se dotýká,
vrásčitá kůra,
sušená můra,
do prstů proniká.
Hladím stromy po listí,
duše má se očistí,
od neřesti,
od bolesti,
které srdcem prosviští.
Líbám stromy u kořene,
dotýkám se letmo kmene,
vdechuji tebe,
poznávám sebe,
a touhy láskou zapálené.
Hladím stromy ve větvích,
bloumám ve snech podivných,
řekni - chci tě,
obejmu tě,
z lístků růží v nádvořích.
Snad to není velký hřích...
jako louky po květech,
letokruh každý,
vepsán je navždy,
a semena tvá na dětech.
Buk, Dub, Olše, Osika,
dlaň má, jich se dotýká,
vrásčitá kůra,
sušená můra,
do prstů proniká.
Hladím stromy po listí,
duše má se očistí,
od neřesti,
od bolesti,
které srdcem prosviští.
Líbám stromy u kořene,
dotýkám se letmo kmene,
vdechuji tebe,
poznávám sebe,
a touhy láskou zapálené.
Hladím stromy ve větvích,
bloumám ve snech podivných,
řekni - chci tě,
obejmu tě,
z lístků růží v nádvořích.
Snad to není velký hřích...
Básničky 6641 - 6650 / 7611
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2024 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy