Verše

Nádherně se cítím
zaplavená kvítím,
zvlášť když mi jej dal ten,
co je můj sen.

S láskou mám půdu pod nohama,
najednou už nejsem sama,
je to jako v pohádce,
těším se i do práce.

Milovat a šťastný být,
už jen pro to stojí žít.

Topím se v žalu,
co jsem za krávu,
že jsem hned netušila,
která v našem vztahu bila.

Láska je nádherný cit,
proto ji chci vždy mít,
chci vždycky mít jeho,
prince svého vysněného.

Lásku v sobě schovávám,
nikomu ji nedávám,
protože mám strach
se zamilovat.

Ztratila vše, pro co žila,
jen smutná vzpomínka na ni zbyla.

Kde se moje láska skrývá,
je vůbec živá?
Pořád se sám sebe ptám,
protože ji nepotkávám.

Řekni mi, co dalšího mám udělat,
řekni mi, do očí, co chceš,
já totiž stojím na samém okraji,
a už nevím, co dalšího dělat mám.

Neumím číst myšlenky a nevím,
co skutečně potřebuješ,
jen vidím, jak mě a Tebe trápí,
jak dál přežíváme bez sebe.

Další dny, týdny mlčení,
jak dlouho bude trvat,
než si uvědomíme, že jediné,
co vlastně chceme, je být spolu?

Nepotřebuji milióny na svém účtu,
nepotřebuji nic dalšího,
pokud budu vědět, že mám jen Tebe!

Nedokážu procházet vedle Tebe,
aniž by mé srdce nic necítilo...
nedokážu ovládat to, co mě
tak silně zasáhlo...

Co by sis vybrala,
kdyby jsi měla na výběr?
byla by jsi se mnou nebo se otočila zpět?

Jak mám žít v tomhle světě,
když jediné, na koho každý den myslím... jsi Ty?

Prý myslím jenom na sebe,
to není pravda, přátelé!
Jsou to jenom kecy,
už o tom mluvit nechci.