Verše

po Třebíči vítr fičí
na posteli Pepa cvičí
protahuje údy všecky
rozvazuje Mařce kecky

dům se třese, světlo bliká
dělá kliky, pot mu stříká
Mařka křičí: jaké štěstí
na pelesti svírá pěsti

v předklonu si mačká břuch
s rachotem z ní letí duch
Pepa volá: to je vono!
cvičí spolu unisono

z toho plyne poučení
bez pohybu zdraví není
denně předklon udělejte
potom řádně vyvětrejte!

Její ladné kroky
sleduji už roky,
moc rád ji pozoruji,
nedokážu se odhodlat
najevo jí jednou dát,
že ji tajně miluji.

v zapeřeném tichu nočním mhouření
pyžamkovné ztuchomatné myšlení
s podepřitelnem brady té laločné s kostí
s koordinátou ztupělosti
zavíčkovanost hledidel
volá po ležadle spoluvzdechem strašidel

rozplacatělost osoby coby činidla
zhmotnělá ční v běloploše nočnidla
zaťaté světlonošky změsícovatělé
ve vývaru bledožlutí celé
rozpínaje dálkové své nožky zakoumavše obřaseně
vbily mámidla svá v dumadlo mé zabořeně

akcelerujíc v hrudokoší jeho dmoucno
přípotočnost krvobití maří jsoucno
pumpidlo beranidlem zrudovatět sotva zdarem
lícovaná kibicadla stíhá zlíti varem
uhmatané zachtělosti obeburácivše niternatost
ropotnem se béřou zaničivši si v chvěvotřasnost

Naše doteky jiskří,
všechny smysly zbystří,
když je nablízku,
má na mě kouzelný vliv,
proč neznal jsem ji dřív
a strkal hlavu do písku.

Odnikud nikam
vesele si lítám,
říkají mi čmeláček
a mám mokrý sosáček,
nektar, ten mě láká,
je zázrak pro čmeláka.

Kdo lásku zná,
ten štěstí má,
protože větší není
na světě potěšení
než někoho milovat,
to chce srdce tancovat.

Ač jsme staří kamarádi
a zvrásněly nám rysy,
stále nás v duši hřeje mládí
a smějeme se jako kdysi.

na mustangu rychle pádím
třetí den jsem pořád v sedle
černou hřívu nosem hladím
šerif střílí pořád vedle

šerife, vidím tě ve zpětným zrcátku
dobře vím, že pro mě chystají oprátku
radím ti, využij nejbližší obrátku
neboť já ovládám střílení pozpátku

Až láska bude nedostatkovým zbožím,
potom lze mluvit o trestu božím,
ale dokud je láska na světě,
věz, že tvůj bůh miluje tě.

až budu mít jednou kremaci
ať je to dost veselé a hlučné
chci tam míti samou legraci
vybírat se bude vstupné tučné

za rok se vrátím - tu mi zahrát musí
a k tomu řízný pochod přidají
pak přijde řada na šprýmovné kusy
které ochotníci dobře zahrají

nejdřív budou odsouzeni doktoři
že mě příliš brzy umřít nechali
sežerou je čtyři aligátoři
kteří za mou rakví spěchali

všichni učitelé moji bývalí
budou o mně muset čísti pochvaly
a těm, kteří jedničku mi nedali
veliký klaun řádnou facku ubalí

Pokračování básničky