Verše

Vševidoucí všechno vidí,
zapisuje skutky lidí.
Proč je to tak, milý Pane?
Vždyť víš předem, co se stane!

Všemohoucí v nebi sedí
na zlo dole v světě hledí.
Nečinně on hledí k nám.
Proč to tak je, ví On sám.

Je to krása, že tu je
někdo, kdo mě miluje.
Miláček, po němž jsem toužila
a tu představu už téměř pohřbila.
Pak se ale zázrak stal
a on přede mnou tam stál.

Pro naši lásku
bych postavil
chrám, co na vlásku
schován by byl.

Láska se pro mě stala cestou,
která mi zajistí budoucnost hezkou.
Konečně našel jsem k sobě
někoho, s kým je mi suprově.

Láska boří hranice,
je jako z jiného světa,
líbí se mi nejvíce,
moje nejoblíbenější věta:
Miluji tě.

potkávám tě, holko s vnady
já mám chtíč a ty máš chtíč
dejme chtíče dohromady
a nuda je rázem pryč!

potkávám tě, hochu tady
svoji lásku radši znič
bojím se já tvojí zrady
plač si a nebo si křič!

Láska je moře,
které uvnitř máš,
vyléčí každé hoře,
s ní si užíváš.

Myslím na ni bez ustání,
je moje životní poslání,
udělat ji šťastnou
je pro mě výzvou jasnou.

Jednou jsi nahoře, jednou dole,
když jedeš přes hory na kole,
jednou jsi dole, jednou nahoře,
když pluješ na lodi přes moře,
hlavní jsou srovnané myšlenky,
potom i když je led tenký,
všechno se ti báječně daří
a tvoje hvězda naplno září.

(Boží mlýny melou pomalu.
Až moc pomalu.)

Za dobrotu dává nebe
za zlé Pán Bůh trestá tebe.
Nedělá to ale hned,
neřídí on tento svět.

Ať jsi moudrý, nebo bloud,
čekej na poslední soud.
Co tedy chod dějin řídí?
Svobodná to vůle lidí.

Svobodu dal Pán Bůh lidem,
teď se na ně dívá s klidem.
Zákony dal přírodě,
něco svěřil náhodě.