Verše

Měla jsem přání,
splnilo se mi,
nemáte ani zdání,
jak dobře je mi.
Já ráda mám!
A moc si to užívám.

Láska z tohoto světa není,
snad proto je takové potěšení,
když se dva konečně najdou
a do ráje spolu zajdou.

Naše city
nám nikdo nevezme,
mezi námi
je to tak líbezné.

pepek ten se ženit nechtěl brzy zamlada
u piva svou historii chlapům vykládá
uhnala ho jeho stará na špek naskočil
aby jim to dopověděl rty si namočil
mařena ho přesvědčila že je těhotná
asi jí to poradila stará novotná
koupil kočár a dudlíky čekal děťátko
jež se mělo naroditi brzy zakrátko
měsíce však uplynuly porod nepřišel
výpočet jim v kalendáři nějak nevyšel
trvalo to mnohem déle než se dočkali
však se spolu kvůli tomu často hádali
že prý je to u ní déle nežli u jiných
mařka dělá z pepka vola vzplanul jako vích
už se zase u nich třese celá garzonka
pepík křičí nepříčetně: což jsi ufonka?

Jak to mezi námi je?
To je prosté!
Miluju ji, ona mě miluje,
naše láska roste.

vyšívaný nápis nad plotnu:

tam, kde Eva štípe dříví
Adam se jí bojí
člověk se pak těžko diví
že u plotny stojí

je-li tento muž vařící
musí být i vřelý
buď je jídlo milující
nebo málo smělý

Oral jsem, oral
a všechno zvoral,
hospodář přišel
a vztek z něj čišel,
byl na mě jak pes,
hnal mě až za ves.

prosím vás snažně
s láskou jen vážně
kdo si z ní střílí
nepoznal chvíli
kdy je mu blaze
chytly v něm saze
rád bych tu doznal
že jsem toto poznal
pak mne to vzalo
když bylo málo
té gigalásky
prohrál jsem sázky
teď už nesázím
za hlavu házím
výbušné city
poznáš to i ty
až se vybásníš
hodně si zasníš
vášeň uletí
zůstanou děti
a hodná žena
hezkého jména
to ti pak stačí
je to cit sladší
než pudy vřelé
to je to celé.

když se mladý pepek ženil
tak se samým štěstím křenil
s mařkou na svatebním foto
září oba, copak o to

jejich štěstí světlé vize
překazila ale krize
na bydlení nejsou prachy
do vztahu se vloudí krachy

zlé věci se začly díti
pepek musel na zlost píti
obří sud si chlastu koupil
tak na šikmou plochu vstoupil

když sud vypil jaké štěstí
do sudu si mohli vlézti
fotka s mařkou v sudu visí
maj se rádi jako kdysi

Pokračování básničky

Zjišťuji, že můžu být aspoň trochu šťastná,
i když místnost, kde jsem, je úplně prázdná.
I běžné věci mi mohou udělat radost,
pěkná kniha, která má bohatou slovní košatost.

Vypočítaný složitý příklad z fyziky,
jednička ze zkoušení z orientace Afriky.
Hezký film, může být i romantický,
krásný hlavní hrdina, který je milý a empatický.

Perfektně uklizený pokoj, ustlaná postel,
nádherná olejomalba, které dominuje kostel.
Otevřené okno, jímž proudí studený vzduch,
libozvučná melodie, která si podmaňuje můj sluch.

Plný košík oříšků lískových,
pár povidlových buchet na plechu hotových.
Šok z toho, že mě málem někdo přejede na kole,
takové to očekávání, co se stane ve škole.

Pokračování básničky