Verše

Láska zašla daleko,
nechala mě na měkko,
dál už prostě nemůžu,
ale nějak to přemůžu!

Je krásná jako růže,
člověk, který může
po jejím boku stát,
musí být strašně rád.

Láskou jsem pohlcen,
život je krásný sen,
který se v pravdu změnil,
nikdy jsem šťastnější nebyl.

Doteď jsme se bavili
Teď ta doba končí
Jen co jsme doslavili
Nám slza padá z očí
Necháváme za sebou staré známé
Protože se každý jiným směrem dáme

Teď tu stojíme už nejsme děti
Už umíme víc než jsme uměli v pěti
Jdeme každý svou cestou
Tak to musí být
Však jednu věc máme jistou
Že musíme už jít

Kdo věřil na lásku,
neodpustil si otázku,
kam se náhle vytratila,
když tu ještě teď byla...

Vyhrál jsem sázku,
má víra v lásku
teď úspěchy slaví,
most štěstí staví.

Miluji a těžké je
po světě chodit dál,
když už není naděje,
že by mi srdce dal...

Láska je oceán nedohlédneš na její konec
Nevíš zda čeká tě bouře či bezvětří
Zda vyjdeš jako poražený či borec
Protože láska poražené nikdy nešetří

Láska, to je moje,
já jí prostě žiju,
nevzdám se bez boje
extáze, kterou piju.

Euforie koluje
žilami člověka,
který miluje,
nic ho neleká.