Verše

Stále jsme nedošli na konec duhy
výprava za hrncem zlata... den druhý
jediná šance
vzít úvěr v bance
posedlost bohatstvím, nakonec dluhy

utrácet umíme... prachy jsou v prachu
běž si je vydělat do práce, brachu
pohlcen mamonem
prober se... a honem
peněz se nenajíš... jsou jenom na chuť

Miloval jsem celou duší,
svoje srdce jsem jí dal,
ona to však těžko tuší,
vůbec nevšímá si mě dál.

V ten den, kdy jsme se poznali,
já pocítil ráj,
to jsme nikdo dosud neznali,
jen zamilovaní znaj.

Černá tma zahalila tvůj kožíšek
Byl jsi tak malé nevinné kotě
Divočinu pozoroval jsi z výšek
A mňoukal svou árii o životě

Měli jsme tě rádi, všude jsi se pletl
Černý jak uhel a přítulný
Pak jednou jeden z nás se spletl
Ty jsi utekl a stal se potulný

Hledali jsme tě, ale po tobě se slehla zem
Svět spolkl nevinnou kočičí duši
Stále tě volám a chodím ven
Ale nikde nevidím tvůj zahnutý ocas a uši

Je už to dlouho a ty už tady nejsi
Nemohl jsi přežít sám
Jediné, co mi zbylo, je fotka, kde jsi
To je vše, co po tobě mám

Tisíce lampionů oblohu krášlí
Tak rychle do postele hupsni
Bubáky svážu k sobě mašlí
Ty zavři očka a klidně usni

S jídlem roste chuť,
proto vždy skromný buď
a nenechej se strhnout,
nebo budeš svědomí drhnout.

To, co uvnitř cítíš,
láska se nazývá,
náhle se vznítíš,
když se na tebe podívá.
Tak mu šanci dej
a měj život nej.

Láska tělem prostupuje
a zároveň i duší,
nepozná, kdo nemiluje
někoho až po uši.

Už je to dávno
bylo to před lety
snad jsem byl prokletý
snad málo svatý
švihnout a mávnout
zamávat z erzety
pryč z této planety
nemohu
zatím

Možná jsem měl srdce z kamene
možná jsem měl srdce z cukrové vaty
uvnitř být zlomený
šťastný jen navenek
kdo vězí v plamenech
naději ztratí

Stačilo málo a mé věčné prokletí
bylo by se mnou ve vášnivém objetí
na věky věků
to by tak hrálo
žijem
a bez řečí

Trochu to obrečím
ač není to k breku

někdy se u tebe zastavím
v čase

dívat se budem až do rána do nebe

do roka padnem si do oka
zase

budu tvůj stín a ty budeš má ozvěna
ženich je bez ženy, nevěsta bez věna

po čase lásku zas pohřbili do země
rozvodem u soudu stvrdí to písemně

budou spolu... ale každý sám pro sebe