Verše

Původně býval to úplný ráj
obilí zraje a děcka si hrají
slunce se rozlévá po širém kraji
no prostě krása, no woman, no cry
zůstávám v klidu, jen dech se mi tají
namísto lihu piju hořký čaj
jdu si hrát do stohu, sirky mi dají
na světě, kde lidé neumíraj

Byl jsem rád a nejsem,
nevím, kudy jdem,
ale správná cesta
je jen jedna ze sta
a tahle to rozhodně není,
naši lásku jen plení.

Studnice naší lásky
zdá se býti bezedná,
hladím její vlásky
a ona je navždy má.

Láska změnila mé srdce,
žádnou jednorázovku nechce,
touží po někom stálém,
touží po tom pravém.

Stále jsme nedošli na konec duhy
výprava za hrncem zlata... den druhý
jediná šance
vzít úvěr v bance
posedlost bohatstvím, nakonec dluhy

utrácet umíme... prachy jsou v prachu
běž si je vydělat do práce, brachu
pohlcen mamonem
prober se... a honem
peněz se nenajíš... jsou jenom na chuť

Miloval jsem celou duší,
svoje srdce jsem jí dal,
ona to však těžko tuší,
vůbec nevšímá si mě dál.

V ten den, kdy jsme se poznali,
já pocítil ráj,
to jsme nikdo dosud neznali,
jen zamilovaní znaj.

Černá tma zahalila tvůj kožíšek
Byl jsi tak malé nevinné kotě
Divočinu pozoroval jsi z výšek
A mňoukal svou árii o životě

Měli jsme tě rádi, všude jsi se pletl
Černý jak uhel a přítulný
Pak jednou jeden z nás se spletl
Ty jsi utekl a stal se potulný

Hledali jsme tě, ale po tobě se slehla zem
Svět spolkl nevinnou kočičí duši
Stále tě volám a chodím ven
Ale nikde nevidím tvůj zahnutý ocas a uši

Je už to dlouho a ty už tady nejsi
Nemohl jsi přežít sám
Jediné, co mi zbylo, je fotka, kde jsi
To je vše, co po tobě mám

Tisíce lampionů oblohu krášlí
Tak rychle do postele hupsni
Bubáky svážu k sobě mašlí
Ty zavři očka a klidně usni

S jídlem roste chuť,
proto vždy skromný buď
a nenechej se strhnout,
nebo budeš svědomí drhnout.