Verše

I když jsme všichni jiní
Velcí, malí, průměrní
Tak jsme všichni lidi
A máme stejné problémy

Optimista naději dá
Hezky se s ním popovídá
Bere věci s nadhledem
A zlepší ti náladu v blbý den

Pesimista poradí ti
Bezpečnost a zázemí
Snaží se být důkladný
Čestný, chytrý, rozumný

Pokračování básničky

Hlubokou ztrátou nad ztrátou ponožky
Ještě včera byly v páru dnes je jedna
Hledám všude obracím křeslo, rohožky
Na svém místě nezůstane žádná bedna
Vyhlašuji seznamku pro tu zbylou
Hledám k ní nového druha do páru
Nacházím však jen modrou a bílou
Jak půjdu do práce nemám vůbec páru
V krizové situaci silonky tahám
A dolaďuji zbytek své róby
Rychle po kabátu na věšák sahám
A upadám do časové mdloby

Štěstí mi koluje žilami,
napájena životními silami,
připadám si jak v ráji,
jen zamilovaný zná ji
- lásku, vždy jsem o ní snila,
ale až teď ji pocítila.

Slzy mi z očí kanou,
vše ostatní jde stranou,
dnes naše láska skončila,
nevšímavost ji zabila...

Kdo lásku mohl jednou znát,
poznal by ji zase rád.
Touha se v srdci kumuluje,
brzy se každý opět zamiluje.

Od prvního okamžiku měl jsem ji rád
a chtěl po jejím boku na věky stát.
Snad se mi to přání ještě splní,
celý můj život je bez ní o ní.

Láska přinese do života
člověku to nejlepší,
odnese slova jako samota,
prostě krása největší.

Děti, děti, dětičky,
vy jste naše myšičky,
jíte z malých mističek,
hodně, hodně rybiček.

Lidé, probůh co je s námi?
ani mrtví, ani živí
navzájem se sotva známe
v sebezkáze spolehliví
snad jen kromě Dalajlámy
všichni se teď hrozně diví
co když bude s námi amen?
nejistota dělá divy

všude okolo jsou vlci
brzy v kamnech bouchnou saze
útěcha ve vinném střiku
časem zaplatíme draze
vše potřebné najdem v srdci
snad se bude nám žít blaze
snad budem mít velkou kliku
díky naší marné snaze

proč nám brání naše pýcha
přiznat všechny naše chyby?
s čistým štítem líp se dýchá
to je život, o němž sníme
osud stále karty míchá
budem šťastní?
a co kdyby?
co když ne?

už buďte zticha!

bude hůř... a my to víme...

Napsala jsem báseň víš byla krásná
Nyní ji pohlcují plameny a stravují ji
Po tváři mi poletuje zář jasná
Hledím do ohně a ztrácím lásku svoji
Zůstal jen popel z mojí touhy
Ale navždy v srdci slova
Nevyslyšeny sny jsou pouhý
Už nemohla jsem začít znova