Verše

O světu toho nevím moc
- že se střídá den a noc,
že se kolem Slunce točí,
je to tu jak na kolotoči,
ale každý klid najde,
když dovnitř sebe zajde.

Zamiloval jsem se rychle,
odmilovávám se pomalu,
cítím se jako krychle
v kruhovém obalu.

Jak čas plyne,
láska ve mně
kyne a kyne,
je mi nádherně.

Nad mou zemí temná mračna
radši běžte... než to začne

není zrovna jednoznačné
kdy vlastně ta zkáza začla

v mžiku všechna (svět)la zhasla
zdálo se to hrůzostrašné

dodnes nám však není jasné
proč se země neotřásla

Láska se mnou hází
ze strany na stranu,
ona mi tak schází,
že snad infakt dostanu.

Jen pro sebe ti dva žili,
v krásné pohádce spolu byli,
ta skončit nikdy neměla,
ale co smůla nechtěla
- jejich osudy rozdělil
ten, jehož jediný cíl
byl bolest rozdávat,
jednou vrátí se k sobě snad.

Milovala panna pána,
scházeli se hned zrána
a jak v parku stáli,
hubičky je hřály.

Moje srdce přede,
život mě konečně vede
údolím splněných snů,
na vavřínech však neusnu.

Láska možná není věčná,
ale rozhodně je báječná
a stojí za to ji ochutnat,
nežil ten, kdo neměl rád.

Udělám jen jeden krok
á dva tři čtyři (z)pět

jsem tam, kde byl jsem naposled

sem tam jsem tam, sem tam jsem jinde
kdepak budu napřesrok?
možná tady
budu stále přešlapovat na místě

krok sun krok

ten tanec mi jde
tančím ho již řadu let

jako blbec... z Xeenemünde

s životem si nevím rady
toužím umět, moci, smět
raději snad zemřít hlady
než jen trapně poskakovat

tančit Tango
sem tam Quickstep

vím, že nepůjde to hned
pirueta, sem tam skok

kroky znám
a když to vyjde

život bude Ginger
a já budu tančit jako Fred...