Verše

Tolik hrůzy děje se kolem
Lidský život ztratil svou cenu
Procházíme se krvavým polem
A platíme tu nejvyšší měnu
Slyšíme pláč ale zacpáváme si uši
Vidíme slzy a zavíráme své oči
Před bolestí druhých zatvrzujeme duši
Hlavně že svět dál se točí

Skvělý pocit v nitru mám,
konečně už nejsem sám,
náhle se tu objevila
a vše kolem mě změnila,
snad zůstane navždycky,
to bylo by fantastický.

I když jsme všichni jiní
Velcí, malí, průměrní
Tak jsme všichni lidi
A máme stejné problémy

Optimista naději dá
Hezky se s ním popovídá
Bere věci s nadhledem
A zlepší ti náladu v blbý den

Pesimista poradí ti
Bezpečnost a zázemí
Snaží se být důkladný
Čestný, chytrý, rozumný

Pokračování básničky

Hlubokou ztrátou nad ztrátou ponožky
Ještě včera byly v páru dnes je jedna
Hledám všude obracím křeslo, rohožky
Na svém místě nezůstane žádná bedna
Vyhlašuji seznamku pro tu zbylou
Hledám k ní nového druha do páru
Nacházím však jen modrou a bílou
Jak půjdu do práce nemám vůbec páru
V krizové situaci silonky tahám
A dolaďuji zbytek své róby
Rychle po kabátu na věšák sahám
A upadám do časové mdloby

Štěstí mi koluje žilami,
napájena životními silami,
připadám si jak v ráji,
jen zamilovaný zná ji
- lásku, vždy jsem o ní snila,
ale až teď ji pocítila.

Slzy mi z očí kanou,
vše ostatní jde stranou,
dnes naše láska skončila,
nevšímavost ji zabila...

Kdo lásku mohl jednou znát,
poznal by ji zase rád.
Touha se v srdci kumuluje,
brzy se každý opět zamiluje.

Od prvního okamžiku měl jsem ji rád
a chtěl po jejím boku na věky stát.
Snad se mi to přání ještě splní,
celý můj život je bez ní o ní.

Láska přinese do života
člověku to nejlepší,
odnese slova jako samota,
prostě krása největší.

Děti, děti, dětičky,
vy jste naše myšičky,
jíte z malých mističek,
hodně, hodně rybiček.