Verše

Ve snech nejsem sama,
někdy je to drama,
ale stejně si užívám,
že tam někoho mám.

Naše tenistky ve dvouhře
neslyšely ještě o prohře,
snad z toho bude zlatá a stříbrná,
soupeřky čeká realita peprná.

To jsem koza rohatá
- medaile a hned zlatá!
Vyhrál dokonce na ipon,
ano, lidi, je to on...
LUKÁŠ KRPÁLEK

Láska to čistá byla,
ona ho okouzlila
a on okouzlil ji,
dodnes se milují.

Hořím hříšným plamenem,
tak hoďte po mně kamenem,
já přesto nikdy neustoupím,
že miluji, moc dobře vím.

V obvazech
doma na podlaze
krvácí neblaze proslulý bohém
dal životu sbohem
byl znechucen světem
a zklamaný Bohem
bral naději dětem

Bez síly
a celkem opilý
žiletkou přes žíly zkrátil si cestu
téměř bez protestu
a s ledovým klidem
si užíval trestu
za nenávist k lidem

Pokračování básničky

Ve stínu zrcadla
pod levým okem
život mám na vlásku
cítím se bokem
vypnutá čerpadla
přeskočím skokem
nehraju na lásku
sám sobě sokem

sám sobě lhářem
když pravdu si tvořím
čerpadla zapnout
je pozdě, když hořím
jsem tedy žhářem
do vodky se nořím
jsem tu jen pro Paříž
nikdy né pro Řím

Pokračování básničky

Obvykle na vše jsem vzpomínal s chutí
říkám si, čeho jsem se to jen dožil
jako když někdo mě vzpomínat nutí

jako by sentiment píchli mi do žil
teď mě to nezvykle nelidsky bolí
od doby, co jsem se nervově složil

kdysi bych si to jen zasypal solí
toliko vzpomínek, každá z nich tklivá
nesmazatelný flek od Coca-Coly

minulost chybí mi, a co mi zbývá?
zbývá jen počkat si na procitnutí
vždyť každá vzpomínka je jako živá...

Dobře vím, jak je skvělá,
jenom pořád přemýšlím,
jestli by mě chtěla,
tak stále jen o ní sním.

Bez lásky by nebyl svět
- ona je života květ,
proto si jí važte
a milovat se snažte.