Verše

Můj Drahý,
dnes by jsi měl 50 let...
Co bych dala
za Tvých slůvek pár a vět...

Na hrobě zapálím
kolikrát jen svíci...
kde na mě padá splín,
většina květin ode mne se skvící...

Přeji Ti
vše nejlepší do Nebe,
nikdy nezapomenu na Tebe...

Sluníčko nesvítilo,
ale pak se vyčasilo
a nastal nádherný den,
dobré věci se děly jen.

Cíl není cesta... však cesta je cíl
žij, abys žil... a žít nemohl přestat
klidně si sestav svou věčnost... jen z chvil
nepoužil bys jen laciná gesta

svrab maloměsta, kde léta jsi žil
řeky proud smyl... zbyla naučná stezka
teprva dneska jsi o cílech snil
tak né abys pil levný alkohol z TESCA

jenom si představ, kdo z tebe by byl
post-imbecil... možná zkušenost hezká
němá groteska... kdes kradl... a pil
to je tvůj cíl?... jako ohraná deska

národnost česká... být in... a mít styl
jak Karel Kryl věděl, jak bude dneska?
proč nás Bůh trestá?... to smrt je ten cíl?
tak proč jsem tu byl?... a proč publikum tleská?

Kdo miloval, nezapomene,
vzpomínky víc než cenné
někde v srdci pořád má
- láska je tak nádherná...

Ať se děje, co se děje,
jeden na druhého se směje,
to proto, že se milujeme
a navždy spolu jen budeme.

Byla tu láska
a byla veliká,
však náhle zmizela,
teď mi nic neříká.

Láska se objevila
uvnitř jejího srdce,
od té doby šťastná byla
ta, co už víc nechce.

Ve snech nejsem sama,
někdy je to drama,
ale stejně si užívám,
že tam někoho mám.

Naše tenistky ve dvouhře
neslyšely ještě o prohře,
snad z toho bude zlatá a stříbrná,
soupeřky čeká realita peprná.

To jsem koza rohatá
- medaile a hned zlatá!
Vyhrál dokonce na ipon,
ano, lidi, je to on...
LUKÁŠ KRPÁLEK