Ve stínu zrcadla

Ve stínu zrcadla
pod levým okem
život mám na vlásku
cítím se bokem
vypnutá čerpadla
přeskočím skokem
nehraju na lásku
sám sobě sokem

sám sobě lhářem
když pravdu si tvořím
čerpadla zapnout
je pozdě, když hořím
jsem tedy žhářem
do vodky se nořím
jsem tu jen pro Paříž
nikdy né pro Řím

někdy se dusím
když v Paříži pařim
občas se peču
a často i smažim

marně se miluje
i když se snažím

občas se směju
když zbyde mi čas
postupně ztrácím
svou beznaděj v nás...