Zamilované básničky

Možná se už nevrátím, tak prosím nečekej na mě.
Ten čas trápení za to nestojí, čekala bys marně.
Ty jsi výjimečná,
kéž by ta chvíle byla nekonečná.

Když se navzájem v náručí držíme,
i když si občas nerozumíme.
Věř mi, já a moje druhá polovina se o to pokusíme.

Já Tě miluju, ale stále se budoucnosti bojíme.
Někdy se navzájem raníme.

Mám pocit, že pomalu odcházíš,
už nejsem na prvním místě.
Nevadí, zkusíme to v jiném životě, příště.

Budu se na Tebe těšit.
Tohle byl osud, srdce už nedokážu odlehčit.

Pamatuju, jak jsme spolu byli na louce.
Vyhli jsme se snad každé hádce.

Naše oči se do sebe dívali,
naše rty se nekonečnou láskou líbaly.

Za ruce jsme se pevně chytili,
ani záblesk toho, že bychom se pustili.
Proč jsme se do hluboké temnoty zřítili.
Nevěřila jsi, že spolu budem navždy,
tak teď to tu máš.
Já Ti dal slib, že Tě neopustím,
proč jsme se mýlili?

Rety téhle divy
dělají se mnou divy,
vzlétám.
Odhodlávám se k skutku,
odhazuji zbytky smutku,
minulost zametám.

Do krve spustil se z mozku mi jed
miluj mě, nečekej, tady a hned
naprosto úžasný chlap po mém boku
nemůžu přestat ho líbat, jsem v šoku

Miluji malůvku na jeho hrudi
miluji vařící písek, co studí
miluji celou svou širokou rodinu
pocite, vrať se mi na hloupou hodinu

Na prstě pálí mě dáreček ze zlata
spadly mi růžové brýle i s maskou
bože, co stojí to vedle mě za chlapa?!
právě jsem proběhla cílovou páskou

Roním slzy štěstí,
že po sérii pěstí
život mi konečně lásku dal.
Už ani nevím,
přes všechen ten splín,
jaké to bylo,
když jsem naposled miloval.

Na dlani mám pár korálků
Kulaté, barevné
Však bez života
Lesknou se ve třpytu svíce
Hladké, barevné korálky
Na niti navlečené
Jsou svědkem neskutečných chvil
Kdy mé srdíčko touží
Touží po tvé blízkosti
Hraji si s nimi
Kulaťoučcí svědci na niti
Mé štěstí
Nikomu nepoví
Co všechno sledují
Tajní spiklenci
Několik korálků na niti
Mlčící o mé lásce
Ten náramný
Náramek korálkový

Proti mně seděla,
do očí mi hleděla,
já oněměl...
Tohle se nedělá,
zlidšťovat anděla,
já tak ji chtěl...

Byla jsem manželka, dá se říct bez chyby
k přímému přenosu pivko jsem donesla
vařila, žehlila, chodila na ryby
všechno mé snažení krutě jsem odnesla

Manžel mi oznámil statusu změnu
všechno prý proběhne již velmi brzy
hledá si výjimečně půvabnou ženu
po jeho plánu mi vytryskly slzy

Nechce se dívat už na moje natáčky
chce ženu, ženu, co líce má rudé
chrstl mi do tváře zbytek mé omáčky
buchl si do stolu „A TAK TO BUDE”

Pár týdnů uběhlo, kde jsi, můj osude?
u zvonku choulí se smradlavý muž
hubený, zklamaný, už křičet nebude
chtěla jsem do prsou vrazit mu nůž

Našel tu ženu, co líce má rudé
překrásné líce a kulatý zadeček
jen trapná vzpomínka je vše, co zbude
uznal, že choval se jak malej blbeček

Druhý den koupil mi předrahé střevíce
omluvy, sliby tkou odshora dolů
smíření probíhá večeří u svíce
teď už vím jistě, že zůstanem spolu

Že je málo vnadná? Že má drobná ňadra?
To přece vůbec nevadí!
Její štíhlé nohy, její chůze ladná,
mé mužské oko eroticky pohladí!

Je drobná, štíhlé boky, útlý pas.
V očích laskavost se pozná.
Nikdo jí nehádá ty roky,
má lesklý, hebký zlatý vlas.

Je veselá a strašně milá,
ta dívka, paní se mi zalíbila!
Chtěl bych ti, křehká vílo, lásku dát,
jsi paní milou a baví mě se s tebou smát.

Když jsem tě poprvé uviděl,
jako osud svůj náhle bych zřel,
přede mnou stála má životní láska
a zbývala jenom přestřihnout páska...

Nikdy se neptej mě na to, co vím
Nikdy ti pravdivě neodpovím
Nikdy se nesnaž spojit s mým životem
Nikdy ne dveřmi, prostě stůj za plotem
Nikdy se neptej na důvod mé samoty
Nikdy už nehýbej s mou rolí despoty
Nikdy mě nezměníš, můj milý příteli
Nikdy už nemluv a VŽDY čekej v posteli!