Zamilované básničky

Horko mě polilo,
srdce se zbláznilo,
bilo jako zvon,
když vstoupil on.

Láska je moc krásná
a každá chvíle vzácná,
kdy mohu s ním být
a naplno žít.

Působil tajemně,
zvedl mě ze země,
teď letím k výšinám,
tu nejčistší lásku mám.

přešlapuji v pasáži
snad se ústa odváží
pozdraviti jednu vílu
honem, hochu, měj se k dílu!

už se blíží přímo ke mně
a tváří se mile, jemně
ústa se už otvírají
oči ale prozírají

stojím jako solný sloup
vidím, že jsem strašně zhloup
ta slečna se vítá s jinou
to však není mojí vinou

že já jako mužský nemám
šanci vůči těmto ženám
obejmou se něžně v pase
oddají se svojí kráse

šťastně někam odcházejí
mé oči je provázejí
jejich cesta pro mne není
oddám se teď jenom snění

o tom, že má dvojnici
co je v jiné pozici
jež má oči pro kluky
a padne mi do ruky

Čistá jako lilie,
taková dívka žije?
Dlouho jsem se sebe ptal,
pak život odpověď mi dal.
Dal mi ji,
moji lilii.

V mém srdci je něco nového,
neuvěřitelně krásného
a já si to moc užívám,
konečně taky ráda mám!

Včera tu byla
a mě okouzlila,
tajemná dáma,
co zmizela zrána.

Láska je důvod k radosti,
vyžene všechny starosti,
hlavu spolehlivě vyčistí,
nejlepší život zajistí.

Když jsem schoulená
v jeho náručí,
realita je vzdálená,
srdce jen poručí.

Jeho slova mě hřejí,
vtipům se vždy zasměji,
doteky hladí mou duši,
miluji ho až po uši.