Zamilované básničky

Je to láska nebo není?
Mé city se pořád mění.
Jistě nevím už nic,
jen, že chci čím dál víc
zase s ním být
a společně jít,
kam nás nohy povedou,
krajinou nádhernou.

Kdo má lásky víc než dost,
ke štěstí jen přejde most
a nádherně si žije,
nektar rozkoše pije.

poznal jsem ji před léty
pěl jsem na ni kuplety
i když potom byla vdaná
jmenuje se prosím Dana

neviděli jsme se léta
vztah k ní ale stále vzkvétá
viděl bych ji zase rád
snad ta léta nejsou znát

kde je psáno, milá dámo
že vás nesmím milovat
myslím na vás večer, ráno
proč z vás, dámo, čiší chlad?

teď už vím to, je to tímto:
nemám auto, nemám dům
těžko jinak vysvětlím to
místo whisky piju rum

pro tu dámu hlavu lámu
ta mi může rozum zmást
jenže mám v té hlavě slámu
pro tu dámu budu krást

kvůli Hance kradu v bance
koupil jsem jí velký vůz
nosívám jí peněz rance
jsem to ale vola kus

teď tu sedím, smutně hledím
u okénka za mříží
slzičkami meltu ředím
je s láskou konec potíží

Miluju a za to se nestydím,
těším se, až ho zas uvidím,
protože každý pohled na něj
je naprosto neuvěřitelnej.

Tisíce nápadů
láska mi dává,
šťastná do základů
jsem, že mám ráda.

Špatně se zachoval,
protože ji miloval
a pro ni by udělal
i to, co neschvaloval.

Láska v mém srdci
je stálý a vážený host,
pořád ji tam chci,
nikdy jí nebudu mít dost.

Ve své hlavě
mám snů habaděj,
ale ty o něm
ze všech nejraděj.

Naše láska je průzračná
a vždycky taková bude,
jsi dušička zázračná
a chci tě cítit všude.