Básničky 331 - 340 / 2102
Ostrý hrot do hrudi mi vrazil
Když se se mnou náhle srazil
Hluboko vedl jeho ostří mým tělem
Zanechal mě ve stavu napůl bdělém
Pak odletěl a mě nechal krvácet
A nutil mě láskou lhostejnost oplácet
Celou tu dobu rvu si hrot z těla
Být zase volná vše co bych chtěla
Jenže hrot je napuštěn silným jedem
A já jsem Eva podvedená hadem
Když se se mnou náhle srazil
Hluboko vedl jeho ostří mým tělem
Zanechal mě ve stavu napůl bdělém
Pak odletěl a mě nechal krvácet
A nutil mě láskou lhostejnost oplácet
Celou tu dobu rvu si hrot z těla
Být zase volná vše co bych chtěla
Jenže hrot je napuštěn silným jedem
A já jsem Eva podvedená hadem
Miloval jsem jednu ženu,
nemělo to ale cenu,
ani mi šanci nedala,
skrz prsty na mě koukala
a já věděl, že už nikdy
nebudu milovat od té křivdy.
nemělo to ale cenu,
ani mi šanci nedala,
skrz prsty na mě koukala
a já věděl, že už nikdy
nebudu milovat od té křivdy.
(Kdys dávná, hluboce věnována jednomu vzácnému básníkovi)
Nedá se žít!
Den za dnem vítá mne a šeptá: „Tak jen vkroč!”
Tak jdu a kráčím,
s váháním hledím,
jít směrem, kterým svým tichem vést se dám.
Řekněte, proč,
jen, zdali smím se ptáti,
proč, o čem duše sní,
to vyprchá a ztratí
tu záři, jež krášlila,
sen, v němž jsem ožila
a již už nikdy víc já nesžiji se s Ním!
A zas den za dnem, ve snaze mne tu těšit,
vítá a nabízí mi ty své křehké krásy
a já v každém úsměvu vzbuzení,
přemítám, co v snění
bylo a mohlo být,
když Sen chtěl by se naplnit!
Tak už mne nevítejte, mé dny,
nezdravte mne již
a uzavříti vrátek mně umožněte, křehké!
Já nestěžuji si a nepláču, že to nemám lehké.
Jen skromně žádám vás,
splňte mi přání mé, když Snění
již nedá se žít!
Nedá se žít!
Den za dnem vítá mne a šeptá: „Tak jen vkroč!”
Tak jdu a kráčím,
s váháním hledím,
jít směrem, kterým svým tichem vést se dám.
Řekněte, proč,
jen, zdali smím se ptáti,
proč, o čem duše sní,
to vyprchá a ztratí
tu záři, jež krášlila,
sen, v němž jsem ožila
a již už nikdy víc já nesžiji se s Ním!
A zas den za dnem, ve snaze mne tu těšit,
vítá a nabízí mi ty své křehké krásy
a já v každém úsměvu vzbuzení,
přemítám, co v snění
bylo a mohlo být,
když Sen chtěl by se naplnit!
Tak už mne nevítejte, mé dny,
nezdravte mne již
a uzavříti vrátek mně umožněte, křehké!
Já nestěžuji si a nepláču, že to nemám lehké.
Jen skromně žádám vás,
splňte mi přání mé, když Snění
již nedá se žít!
Básničky 331 - 340 / 2102
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2023 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy