Básničky 2151 - 2160 / 2163
Je násilnická, zlá, ukrutná a bodá jako trn.
Je-li tak zlá, bodni též a popřeš lásku.
Nedokážu popsat tu bolest!
Nejraději bych křičela a v nouzi se i zabila!
Bože, proč mě ta bolest tolik ničí?!
Proč mě drží v kobce kostlivec jako svou milovanou?!
Ptám se, proč? PROČ!
Naději žít mi snad jen už dává
moje máma a nejlepší kamarádka,
ty ve mně probouzejí kousek šťastné holky.
Pak je to hudba, ta ve mně vyvolává touhu,
aby svět už nebyl svět,
ale království věčného mládí a lásky.
Je to neuvěřitelné ráno,
vstaneš a všechno je úplně stejné jako včera,
avšak jiné...
Tvé rty naposledy naberou dechu!
Je-li tak zlá, bodni též a popřeš lásku.
Nedokážu popsat tu bolest!
Nejraději bych křičela a v nouzi se i zabila!
Bože, proč mě ta bolest tolik ničí?!
Proč mě drží v kobce kostlivec jako svou milovanou?!
Ptám se, proč? PROČ!
Naději žít mi snad jen už dává
moje máma a nejlepší kamarádka,
ty ve mně probouzejí kousek šťastné holky.
Pak je to hudba, ta ve mně vyvolává touhu,
aby svět už nebyl svět,
ale království věčného mládí a lásky.
Je to neuvěřitelné ráno,
vstaneš a všechno je úplně stejné jako včera,
avšak jiné...
Tvé rty naposledy naberou dechu!
Neplač už pro toho kluka,
který se o Tvé city vsadil,
neplač už pro toho kluka,
který o Tebe pohledem dřív snad ani nezavadil...
Neplač už pro toho kluka,
který možná měl a má tě pořád rád,
neplač už pro toho kluka,
který chce být Tvůj kamarád...
který se o Tvé city vsadil,
neplač už pro toho kluka,
který o Tebe pohledem dřív snad ani nezavadil...
Neplač už pro toho kluka,
který možná měl a má tě pořád rád,
neplač už pro toho kluka,
který chce být Tvůj kamarád...
Na hvězdy se večer koukám,
jedno velké přání mám,
pro sebe si tiše broukám,
ať už prosím nejsem sám.
Samotnému je mi smutno,
ke hvězdám se modlím dál,
podotknout se musí nutno,
za lásku bych všechno dal.
Ucítit ten pocit vřelý,
někde kolem žaludku,
jako když tam máte včely,
co lechtají vás na pupku.
jedno velké přání mám,
pro sebe si tiše broukám,
ať už prosím nejsem sám.
Samotnému je mi smutno,
ke hvězdám se modlím dál,
podotknout se musí nutno,
za lásku bych všechno dal.
Ucítit ten pocit vřelý,
někde kolem žaludku,
jako když tam máte včely,
co lechtají vás na pupku.
Jen jednou já tu bolavou hru hrála,
však přijdu si, jak žila bych ji už odpradávna
- je mi známa ta lehká dáma,
co zrána páchne prachem jak levná káva.
Jen jednou, už nechci ji žít
- nechci ji hrát.
Chci vonět jen jarem
- jen jak slunce chci hřát.
však přijdu si, jak žila bych ji už odpradávna
- je mi známa ta lehká dáma,
co zrána páchne prachem jak levná káva.
Jen jednou, už nechci ji žít
- nechci ji hrát.
Chci vonět jen jarem
- jen jak slunce chci hřát.
Pár růží na hrobě mu život nevrátí.
Pár růží a jedna zpověď, ten čas nenavrátí.
Kosti okusujou,
krev z dlaní pijou, tresty na kolenou.
Těžkou věc zbavit tíže,
dítě krev z dlaní líže.
Krev v očích, slzy, smích,
v kalichu hřích.
Kalich vína vedle kostí,
dítě s krví na rtech,
pravé je, je hostí.
Pár růží na mýtině mu život nevrátí.
Pár růží a mrtvý nevinně,
ten čas nenavrátí.
Pár růží a jedna zpověď, ten čas nenavrátí.
Kosti okusujou,
krev z dlaní pijou, tresty na kolenou.
Těžkou věc zbavit tíže,
dítě krev z dlaní líže.
Krev v očích, slzy, smích,
v kalichu hřích.
Kalich vína vedle kostí,
dítě s krví na rtech,
pravé je, je hostí.
Pár růží na mýtině mu život nevrátí.
Pár růží a mrtvý nevinně,
ten čas nenavrátí.
Být Afroditou,
hlasem Sirén,
- na pustém moři
silným vírem,
jež sevře Tě
ve svém náručí...
Slyšíš?
Mořská bouře
a v dálce tolik kouře.
Brzy již vybuchne
doutnající sopka...
Na obloze pekelný roj.
- Loď se zmítá,
jak umírající
každou vteřinu vítám.
Přes varovné signály
ještě stále sním,
že budu s tebou
a nebudeš s Ní.
hlasem Sirén,
- na pustém moři
silným vírem,
jež sevře Tě
ve svém náručí...
Slyšíš?
Mořská bouře
a v dálce tolik kouře.
Brzy již vybuchne
doutnající sopka...
Na obloze pekelný roj.
- Loď se zmítá,
jak umírající
každou vteřinu vítám.
Přes varovné signály
ještě stále sním,
že budu s tebou
a nebudeš s Ní.
V den Tvé svatby kráčíš v bílém,
usměvavá tvář a oči plné štěstí slz.
Jejich pohled spočine na Tvém milém,
on je ten, kterého sis, snad, vždy přála.
Život není lehký, on provede Tě skrz.
On je ten, kterému jsi srdce dala.
V den Tvé svatby nejsem vedle Tebe já,
však i tak k oltáři vedu dívku krásnou.
Ale proč i zde na rameni kosu má
a proč pod závojem stále skrývá svoji tvář?
S ní mám budoucnost čistou, jasnou.
Obklopuje ji lákavá, zvláštně tajemná zář.
V den Tvé svatby se každý kolem Tebe raduje.
V den Tvé svatby zemře ten, který Tě miluje.
usměvavá tvář a oči plné štěstí slz.
Jejich pohled spočine na Tvém milém,
on je ten, kterého sis, snad, vždy přála.
Život není lehký, on provede Tě skrz.
On je ten, kterému jsi srdce dala.
V den Tvé svatby nejsem vedle Tebe já,
však i tak k oltáři vedu dívku krásnou.
Ale proč i zde na rameni kosu má
a proč pod závojem stále skrývá svoji tvář?
S ní mám budoucnost čistou, jasnou.
Obklopuje ji lákavá, zvláštně tajemná zář.
V den Tvé svatby se každý kolem Tebe raduje.
V den Tvé svatby zemře ten, který Tě miluje.
Ty dny už jsou dávno zpátky,
avšak byly jak z pohádky,
vzpomínky jsou stále jasné,
bylo to tak všechno krásné?
Ten půlrok se změnil k nepoznání,
je to dnes vůbec ještě k mání?
Minulost nejde vrátit,
mohu si smutku chvíle nějak zkrátit?
Krásné chvíle přijdou zpátky zas,
bude v nich ovšem ten vzácný jas?
Ten tvůj pohled mi velmi schází,
kdo to pak ty věci hází?
Při polibku zastaví se čas,
je v tom ovšem velký kaz.
Jen město, ve kterém bydlíš, vím,
300 km, ano, bude to tím.
Tvé jméno slyšet je snad hřích,
marně tě čekám ve dveřích.
Snad nevíš kde bydlím, kde jsem,
nebo se ti nechce do tohoto města, sem?
Ty řeči byly zlé,
řekni mi jen pravdy tvé.
Zapomněl jsi snad?
Ano, byl jsi ten slizký had.
avšak byly jak z pohádky,
vzpomínky jsou stále jasné,
bylo to tak všechno krásné?
Ten půlrok se změnil k nepoznání,
je to dnes vůbec ještě k mání?
Minulost nejde vrátit,
mohu si smutku chvíle nějak zkrátit?
Krásné chvíle přijdou zpátky zas,
bude v nich ovšem ten vzácný jas?
Ten tvůj pohled mi velmi schází,
kdo to pak ty věci hází?
Při polibku zastaví se čas,
je v tom ovšem velký kaz.
Jen město, ve kterém bydlíš, vím,
300 km, ano, bude to tím.
Tvé jméno slyšet je snad hřích,
marně tě čekám ve dveřích.
Snad nevíš kde bydlím, kde jsem,
nebo se ti nechce do tohoto města, sem?
Ty řeči byly zlé,
řekni mi jen pravdy tvé.
Zapomněl jsi snad?
Ano, byl jsi ten slizký had.
Básničky 2151 - 2160 / 2163
Nastavení Počet na stránku: 1 | 5 |- 10 -| 15 | 30 | 50 | 100
Řadit podle: přidání -| hodnocení | posílanosti | délky | názvu | náhody
Verš: nezáleží -| střídavý ABAB | sdružený AABB | přerývaný ABCB | krátký AA | volný ABCD
obkročný ABBA | různý Autorské: nezáleží -| ano | ne
Filtr obsahu: odblokovat lechtivé | odblokovat sprosté | odblokovat nechutné | odblokovat drsné
SMS filtr: ne -| 1 Vodafone | do 2 | do 5 | 1 T-Mobile | do 2 | 1 O2 | do 2 | 1 SR | do 2
( Při současném nastavení se některé básničky nezobrazují. ) ( zobrazit všechny )
© 2009-2025 www.verse.cz | Zveřejňování děl jinde je bez souhlasu autora zakázáno!!! | Pište nám na info@verse.cz
» Soukromí » Letem.cz - další naše weby » Spřátelené weby
» Anekdoty | Hlášky z filmů | Legrace | Pranostiky | Přání | Přísloví | Psí jména | Psí kalendář | Ráj SMS | Textíky | Užitečné informace | Vtipy